Penzijní připojištění prošlo k 1. 1. 2013 zásadní změnou. Došlo k oddělení majetku akcionáře a účastníka penzijního připojištění, čímž se produkt stal nejen průhlednějším a bezpečnějším, ale navíc umožnil penzijním společnostem nabídnout více možností investic. Každý si v doplňkovém penzijním spoření může vybrat, zda zůstane v transformovaném fondu, nebo bude investovat dynamičtěji.

Spornou výhodou, kvůli které stále téměř 4,8 milionů lidí zůstává v transformovaném fondu, je garance připsání nezáporného zhodnocení. Kvůli garanci, která vychází ze zákona, penzijní společnosti investují prostředky transformovaného fondu vysoce konzervativně – a díky tomu výnosy sotva pokrývají inflaci.

Tabulka 1: Výnosy transformovaných fondů

Zdroj: APS ČR

V loňském roce dosáhl průměrný výnos penzijních společností na 1,66 %. V průměru se tak jedná o lepší rok, neboť se penzijním společnostem podařilo překonat inflaci ve výši 1,4 %. Dokonce pouze jedinému transformovanému fondu se inflaci pokořit nepodařilo. To není zcela běžné.

Např. v roce 2012 dosáhly penzijní fondy zhodnocení řádově 1,67 %. Míra inflace ovšem dosáhla na 3,3 %. Reálnou ztrátu utrpěli všichni účastníci penzijního připojištění bez rozdílu.

Výhodou transformovaného fondu je dřívější možnost výběru prostředků. Při sjednané výsluhové penzi si účastník může polovinu peněz, včetně státního příspěvku a zhodnocení, vybrat již po 15 letech spoření. Zbytek je následně dostupný po dosažení věku 60 let (a splnění podmínky spoření alespoň 60 měsíců).

Klienti účastnických fondů se k penězům bez ztráty státního příspěvku a jeho zhodnocení dostanou nejdříve v důchodovém věku. Ten je různý pro různé ročníky narození.

Svůj potenciál ukázaly účastnické fondy již v prvním roce svého fungování. Nejlépe se dařilo akciovým investicím a vyčnívaly akciové důchodové fondy Conseq a Raiffeisen. Druhý jmenovaný ovšem již přechází pod křídla České pojišťovny.

Tabulka 2: Vývoj hodnoty vlastního kapitálu na penzijní jednotku účastnických fondů

Zdroj: APS ČR

Inflaci překonalo celkem 14 z 33 aktivních účastnických fondů, vesměs akciových a vyvážených. Výjimku tvoří několik dluhopisových fondů společnosti Conseq a povinný konzervativní fond Allianz a České pojišťovny.

Velkým problémem účastnických fondů je malý kapitál, který jejich prostřednictvím lidé spoří. Celkem spravují 1,075 mld. Kč, z nichž je přibližně 40 % uloženo v povinném konzervativním fondu ČS Penzijní společnosti a dalších více než 25 % ve Spořicím účastnickém fondu PS České pojišťovny. Nejsou přitom výjimkou fondy spravující méně než 1 mil. Kč. Extrémem je přitom povinný konzervativní fond společnosti Conseq spravující pouhých 60 tis. Kč.

Komu se vyplatí zůstat v transformovaném fondu

Vystoupit z transformovaného fondu znamená investovat. To samo o sobě odrazuje velkou část českého národa. Zejména je-li investice spojena se ztrátou virtuální garance, že fond připíše vždy alespoň černou nulu. Proč je garance virtuální?

V prvé řadě garance nepočítá s inflací. Nominálně tak sice lidé budou mít na účtu napsáno stále stejné číslo, v důchodu si za něj ale nemusí mít co koupit. Peníze ztratí svoji hodnotu. Ve druhé řadě se jedná o garanci vynucenou zákonem po penzijních společnostech. Nejedná se o státní garanci, ale zákonem danou garanci penzijní společnosti. Stát za nic neručí.

Tabulka 3: Jak ovlivní výše zhodnocení a délka spoření naspořené prostředky při spoření 1 000 Kč měsíčně

Zdroj: Vlastní zpracování

-Petr Zámečník | Více na Investujeme.cz