Výbor ve čtvrtek 6. března projednal celou řadu návrhů a upozornění, související s problematikou dětských práv. Tělesné tresty, ukládané zejména v afektu či hněvu, vytváří silné negativní emoce jak v rodičích, tak v dítěti a ostatních členech rodiny. Tyto emoce a tresty jsou pokořující, mohou poškodit sebevědomí dítěte, které se začne rodičů bát. „Ukázněné a šťastné dítě lze vychovávat i bez tělesných trestů. Výprask poslouží k uvolnění afektu nebo frustrace, nenaučí však lepšímu rozhodování a zodpovědnosti dětí za své skutky. Tělesné tresty mají sice u nás "tradici“, ovšem ta je na ústupu, pouze osmdesát procent rodičů tyto tresty schvaluje, kdežto před několika lety to bylo devadesát pět procent. Třetina až čtyřicet procent rodičů by se dokonce dokázalo bez tělesných trestů zcela obejít. Tělesné tresty by měly být spíše symbolické a rodič by měl zachovat klidnou hlavu. Je nepřípustné fyzické trestání dětí mladší než jeden rok, které ještě nechápou souvislosti mezi svým jednáním a následujícím trestem," uvedla k tomu ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková. Změn by měl rovněž dojít institut odejmutí dítěte z rodiny. Nařízení ústavní výchovy je v České republice v současné době na dobu neurčitou, zatímco ve většině evropských zemí je stanoveno na dobu určitou a soudy jsou povinny po určité době přezkoumávat situaci v původním prostředí dítěte. V České republice v nynější praxi dochází k přezkoumání po šesti měsících a má často formální charakter. Dochází tak k případům, kdy dítě zůstává i několik let v ústavní péči, ačkoliv návrat do původního rodinného prostředí je již možný. Členky a členové výboru odsouhlasili spolupráci s pracovní skupinou ministerstva spravedlnosti, která připravuje nový občanský zákoník, jehož součástí se stane zákon o rodině.