Všeobecný vyměřovací základ odpovídá průměrné mzdě v předcházejícím roce a slouží k výpočtu výše důchodů podle matematického modelu MPSV.

Zároveň MPSV navrhuje i výši tzv. přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009, která má činit 1,0269.

Zvýšit se mají i redukční hranice pro výpočet výpočtového základu. První hranice, která je v současnosti 10 500 korun, má vzrůst na 11 000, a druhá hranice má vzrůst ze současných 27 000 korun na 28 200 korun.

Druhou redukční hranici však před časem zrušil Ústavní soud (ÚS) s platností od 30. září příštího roku. ÚS tehdy konstatoval, že je diskriminační a že systém solidarity v českém důchodovém systému neúměrně převážil nad principem zásluhovosti.

Koeficientem pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu se nejprve vynásobí hrubé příjmy dotyčného za rozhodné období, které představuje 30 let před přiznáním důchodu. Tímto postupem se zjistí roční vyměřovací základ.

Z toho se zjistí osobní vyměřovací základ, který je měsíčním průměrem úhrnu ročních vyměřovacích základů. Ten se posléze redukuje použitím zmíněných redukčních hranic na tzv. výpočtový základ.

Pokud je osobní vyměřovací základ nižší než první redukční hranice, započítává se celý. Pokud je mezi první a druhou hranicí, použije se z něho 30 procent. A pokud je vyšší než druhá redukční hranice, použije se z něho deset procent.

-Jiří Táborský, Mediafax