- Firmy: 100 nejhodnotnějších značek světa stojí celkem dva biliony dolarů
- Privatizace: I po mnoha letech firmy dluží za privatizovaný majetek
- Firmy se bojí, aby nebyl sestavením vlády pověřen Jiří Paroubek
- Paroubek bude požadovat snížení platů manažerů firem
- Firmy nevyužívají všech možných úspor na daních
- Manažeři firem mohou eliminovat dopad finanční krize

 Analýza vychází z výsledků prestižního celosvětového výzkumu názorů generálních ředitelů doplněného o zkušenosti a postřehy významných vládních činitelů.

Ze studie vzešly zajímavé informace o různorodém přístupu vedení firem. Celých 10 % společností účastnících se průzkumu získalo nějakou formu státní podpory. Vlády vstoupily do podniků ve všech průmyslových odvětvích. Kvalitu služeb zákazníkům považuje za zásadní 67 % ředitelů společností, na nichž stát nemá podíl, ale jen 57 % ředitelů společností s účastí státu. Noví podílníci čnnost podniku významně ovlivňují, ať už jde o vlády (63 % u společností s účastí vlády vs. 47 % u ostatních společností), či místní komunity (37 %, resp. 27 %). I v čase krize považují generální ředitelé nadměrnou regulaci za jednu ze tří hlavních hrozeb – 55 % respondentů považuje nadměrnou regulaci za překážku budoucího růstu.

Jiří Halouzka, vedoucí partner PricewaterhouseCoopers pro veřejný sektor, řekl: „Průzkum zjistil zajímavý názor většiny generálních ředitelů: na jedné straně pociťují regulaci jako celkově přílišnou, na straně druhé v mnoha oblastech jako nedostatečnou, především v oblasti finančních trhů. Ozývá se proto volání po „chytré“ regulaci, která bude efektivně působit v potřebných oblastech, ale nebude zbytečně zatěžovat.“  

Občané (jakožto daňoví poplatníci) jsou dnes de facto novými spolumajiteli a také ručiteli (prostřednictvím státních půjček) řady podniků. Ale dlouhodobá státní podpora má rizika: společnosti se státní účastí se více zaměřují na spokojenost vládních představitelů a méně na spokojenost svých zákazníků.

 „To by mohlo poškodit inovační procesy a kvalitu služeb. Vlády musejí včas začít plánovat odchod z podniků, kterým pomohly přestát krizi. Musí je nechat, aby se postavily na vlastní nohy,“ dodal Jiří Halouzka.

Studie poukazuje na tři zásadní důsledky, které dnešní situace bude mít pro vlády. Vlády musí cíleněji vyvažovat zájmy svých občanů se zájmy mezinárodního společenství. Zažíváme posun od světa soutěže ke světu spolupráce, v němž budou stále větší roli hrát regulace na nadnárodní úrovni. Vlády potřebují velmi pružné řídící mechanismy, které jim umožní se rychle rozhodovat i ve stále komplexnější globální ekonomice.

„Dnešní ekonomická situace jasně ukazuje celosvětovou propojenost ekonomik. Ze strany šéfů společností se rovněž ozývá volání po velké koordinaci mezi vládami v oblasti stanovování regulace. Problém, který přišel odjinud, nelze vyřešit sebelepší regulací na lokální úrovni. Nastává tedy po globalizaci ekonomiky rovněž globalizace vlád?,“ dodal Jiří Halouzka.