Plat zákonodárců se měl podle Vlčkovy předlohy nově odvozovat od hrubého platu poslance Evropského parlamentu, kterému mzdu vyplácí Evropská unie. Vláda s tím nesouhlasí, protože ač Vlček slibuje, že opatřením se mzdy nezvýší, je podle ministrů zřejmé, že k faktickému navýšení platů by došlo.

Podle kabinetu je také nesmyslné a nesystémové navazovat platy českých zákonodárců na evropský systém, a zároveň je tak odtrhnout od schématu, podle něhož se řídí platy v českých orgánech výkonné a soudní moci. Vláda je přesvědčena, že je nezbytné zachovat i v tomto ohledu rovnováhu mocí.

<%Anketa23%>

Kabinet ve svém stanovisku dále naznačil, že sněmovna se chce evidentně vyhnout tomu, aby na ni platilo ustanovení, kterým byly sníženy platy všech představitelů státní moci a soudců v roce 2010 na 96 procent výše platné v roce 2009.

Ministři rovněž nesouhlasí s tím, aby legislativci měli ve sněmovně mírnější režim, než mají nyní. Vlček totiž navrhoval, aby se sankce mohly aplikovat až po třech neomluvených absencích. Pak by legislativec ztrácel nárok na třetinu platu. Možnost ztráty celého platu již v návrhu zakotvena není. Podle stávající úpravy hrozí poslancům, že při dvou neomluvených absencích se jim strhne polovina platu a po čtyřech neomluvených absencích za měsíc může ztratit poslanec plat celý. Vlček se tedy vědomě zasazoval o zmírnění trestů za absence, které jsou ve své míře pro sněmovnu mnohdy závažným problémem.

(Mediafax)

Kam dál?

- Politikům má rapidně narůst příjem

- Manažeři velkých firem přiznali své platy, kolik bere šéf ČEZu, nebo České pošty?