"Policie odhalením těchto výroben přeruší sice takovou činnost, ale pachatelé vzhledem k současné právní úpravě zůstanou bez postihu. Nemůže dojít ani k zajištění strojního vybavení a jiných komponent potřebných pro výrobu," popisuje ministerstvo.

V oblasti černého trhu s lihovinami také policie například nemůže účinně zasáhnout v případě, kdy má informace o tom, že si někdo účelově upravuje výrobní zařízení na zpracování lihu, opatřuje si etikety a obaly, denaturovaný líh apod. Jak ukázala metanolová kauza, nejsou přitom následky pouze v podobě daňových úniků, ale touto trestnou činností dochází i k újmám na lidském zdraví.

Potíže jsou i u podvodů s pohonnými hmotami

A problémy, které by se zavedením trestnosti u pouhé přípravy trestného činu mohly vyřešit, jsou i u případů krácení DPH. Jde přitom zejména o případy podvodů s pohonnými hmotami při jejich dodání z jiného státu do České republiky. Organizované skupiny se specializují konkrétně na nákup pohonných hmot bez DPH od velkých německých a rakouských rafinerií. Tuto daň by následně měli přiznat a zaplatit v Česku, což se ale v praxi neděje. Využívají k tomu totiž společnosti vlastněné "bílými koňmi", které po pár měsících zruší. České republice podle ministerstva tímto jednáním vzniká škoda v rozsahu desítek miliard korun ročně.

"Policie České republiky v současné době nemá možnost v této fázi zahájit úkony trestního řízení, neboť jednání spočívá v opatřování podkladů pro budoucí nesprávné daňové přiznání, kterým má dojít ke zkrácení daně ve větším rozsahu, tedy v přípravě k trestnému činu zkrácení daně," stojí v důvodové zprávě k návrhu.

Policisté se pak zpravidla k případu dostanou až ve fázi, kdy celou trestnou činnost oznámí finanční úřad. To ale organizátoři už přesunou své aktivity na jiný daňový subjekt a původní společnost je už převedena na "bílého koně", který ani neví, že se nějaké trestné činnosti dopouští.

"Odhalení hlavních organizátorů trestné činnosti je pak v této fázi prakticky nemožné, neboť se již nedopouštějí žádného aktivního jednání," dodává materiál s tím, že v případě pohonných hmot přichází stát odhadem o 9 miliard korun ročně. K podobným podvodům přitom dochází také například u komodit, jako je šrot, mobilní telefony či dřevo.

Podle novinky by se kromě možnosti stíhat přípravu těchto trestných činů měly zvýšit také trestní sazby. V případě krácení spotřební daně se přitom navrhuje zvýšit horní hranici z dosavadních osmi na deset let, v případě zvlášť závažného zločinu pak z deseti na dvanáct.

Miroslav Kyncl | MED