Jedním z důvodů pro vydání dluhopisů je to, že v roce 2011 dosáhl schodek státního rozpočtu vyšší částky, než která byla rozpočtována. Schodek státního rozpočtu totiž byl plánovaný na 135 miliard korun, skutečně však dosáhl částky přibližně 142,8 miliardy korun, tedy o 7,8 miliardy korun více.

Příčinou bylo podle ministerstva financí to, že rezort nepočítal s hospodářskými obtížemi a došlo také k událostem, které zvýšily výdaje či zapříčinily pokles příjmů státu, jako například zrušení 50procentního zdanění státních příspěvků u stavebního spoření Ústavním soudem, mimořádný odvod do rozpočtu EU či pozastavení proplácení plateb z EU.

Dále by také Česká republika měla vypůjčenými penězi hradit závazky související s dluhovou službou. Pro tento účel počítá rezort s částkou zhruba 149 miliard korun.

Konkrétně by peníze měly jít na splátky státních dluhopisů vydaných k době vzniku tohoto zákona, splátky úvěrů od mezinárodních finančních institucí, předčasné splacení jistin zajišťovacích derivátových operací, předčasné splacení úvěrů od Evropské investiční banky, předčasné splacení spořicích státních dluhopisů a odkup státních dluhopisů z trhu.

"Vydání dluhopisů sice zvýší státní dluh o jejich jmenovitou hodnotu, ale použití peněžních prostředků utržených z jejich prodeje na splátky a odkupy bude státní dluh zase snižovat," dodalo k návrhu ministerstvo.

Celková částka, kterou si chce vydáním státních dluhopisů opatřit, tak činí necelých 157 miliard korun.

Hlavním důvodem předložení návrhu je přitom snaha o vyhnutí se refinančnímu riziku státu, tedy riziku, že se nahromadí splátky dlouhodobých a krátkodobých dluhopisů, a také získání zákonného rámce pro plánování emisní činnosti ve struktuře všech dostupných splatností státních dluhopisů.

"Pokud by podíl krytí schodku státního rozpočtu krátkodobými dluhopisy byl vysoký a nebyly k dispozici výnosy z prodeje dlouhodobých státních dluhopisů, mohlo by se stát, že trh nebude akceptovat refinancování státními pokladničními poukázkami v potřebném objemu, a stát v důsledku toho nebude schopen dostát svým závazkům," dodává dále ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu s tím, že aby se vláda vyhnula tomuto riziku, žádá také o zákonné povolení Poslanecké sněmovny vydávat dluhopisy s dobou splatnosti delší než rok.

Vydáním státních dluhopisů podle navrženého zákona se o částku související s dluhovou službou, tedy o zhruba 149 miliard korun, zvýší státní dluh, který ke konci loňského roku činil 1 667,6 miliardy korun.

Úrokové výdaje a poplatky spojené s tímto návrhem jsou už přitom rozpočtovány v kapitole Státní dluh na rok 2013 spolu s úroky a poplatky týkajícími se státních dluhopisů vydaných již dříve jakož i dříve přijatých úvěrů.

"Tyto výdaje a poplatky jsou každoročně předmětem schvalování zákona o státním rozpočtu a v zákoně o státním rozpočtu na rok 2013 jsou, včetně úroků a poplatků, které se budou platit ze státních dluhopisů vydaných podle navrženého zákona, rozpočtovány částkou 67 850 168 tisíc korun," dodává ministerstvo.

Miroslav Kyncl | MED