Předloha ministerstva práce a sociálních věcí počítá se zrušením přirážek k pojistnému i zrušením systému zvýšení pojistného a slev z pojistného. Úroveň úrazových dávek se podle návrhu mění tak, aby nepřesáhla "přijatelnou úroveň čistého příjmu" před vznikem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Nově se navrhuje, aby úrazový přípatek činil 85 procent tzv. denního výpočtového základu stanoveného obdobně jako pro účely nemocenského pojištění. Pro stanovení výše úrazového vyrovnání předloha navrhuje rozdělit interval míry poškození zdraví od 10 do 34 procent na tři pásma, dávky by se určily sazbou, která by odpovídala přibližně středu příslušného pásma míry poškození zdraví. Pásmový systém norma zavádí také u úrazové renty, kdy v závislosti na vypočtené míře poškození zdraví stanoví výše renty procentní sazbou. Ta by měla podle návrhu odpovídat míře poškození přibližně ve středu pásma po navýšení o 15 procentních bodů.

Pracovní úraz? Pojistěte se

Nově by měl pojistné na úrazové pojištění platit zaměstnanec a mělo by být součástí odvodu z úhrnu mezd.

S návrhem, který od základu mění dosavadní systém úrazového pojištění, ale zásadně nesouhlasí odborové konfederace. Novelu vnímají jako krok ke zhoršení postavení zaměstnanců i zaměstnavatelů. Zákon totiž omezuje výši a podmínky vyplácených dávek. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) spolu s Asociací samostatných odborů (ASO) dále nesouhlasí se zrušením systému odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání formou náhrad za ztrátu na výdělku a zavedením sociálního dávkového systému.

Zástupci odborů tvrdí, že pojištěný musí být zaměstnavatel, který za škodu na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání odpovídá, nikoliv zaměstnanec. Pokud zákon vejde v platnost v navrženém znění, varují, že vzroste počet soudních řízení. Zaměstnavatelé budou podle jejich názoru vystaveni žalobám na odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání. "Zaměstnanec, který utrpí úraz a je mu přiznána úrazová dávka, se může domáhat náhrady žalobou, pokud mu úrazová dávka plně nepokrývá ztrátu na výdělku," tvrdí odbory.

Navíc podle ČMKOS a ASO zákon přinese zaměstnavatelům další administrativní povinnosti i výdaje, spojené například s přihlašováním zaměstnanců do systému úrazového pojištění a s odhlašováním z tohoto systému. "Celý systém úrazového pojištění bude administrativně náročnější pro zaměstnavatele i zaměstnance," tvrdí odbory.

Požadují proto, aby se novela odložila (již napotřetí) a vypracovala nová koncepce, na jejíž podobě se shodnou jak zástupci státní správy, tak zaměstnavatelé a zaměstnanci.

Aktualizace: Návrh novely zákona, která od základů mění dosavadní systém úrazového pojištění zaměstnanců, vláda premiéra Petra Nečase (ODS) na svém středečním zasedání odmítla.

"Z doporučení legislativní rady vlády jasně vyplývalo, aby vláda účinnost zákona odložila a já jsem se podle něho řídil a návrh jsem nepodpořil," sdělil Mediafaxu ministr práce a sociální věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

-Petra Hrubá | MED