S čím se setkáváte na měření emisí v ČR?

Setkávám se s výpověďma, které jsou odlišné od teorie. To znamená, že ty stanice měření emisí, které pracují při STK, tak ty jsou velkokapacitní. To znamená, ty dělají 20, 30 emisí denně. Což normální opravna nedělá. Normální opravna opravuje auta a když někdo přijde na emise, tak ho změří jen tak mimochode, protože pro ně to není výdělečný obchod. Kdežto pro tu stanici, která stojí před vraty STK, to je výdělečný obchod a ten majitel STK nevydělá 60 %, když vozidlo neprojde ne emisním měření. To znamená, když budu mít nevyhovující protokol, tak můžu očekávat že mám méně než poloviční výdělek.

Toto auto je důkazem toho, že podobných případů můžou být desítky nebo stovky. Když teda vy jste školitelem, to znamená, že ti lidé nedělají to co by měli?

Ti lidé nedělají to co by dělat měli. My je školíme víceméně na ty systémy, ale pokud někdo je motivován, že mají auta procházet. Pak ho můžu školit od rána do večera a není to nic platné. Oni se také rozvypráví, když jsme na obědě nebo na nějakém večírku u kuželek. Tak se rozvypráví co všechno je možné a to se nestačíte divit kolik různých metod je, aby to zkutečně frčelo, aby majitel STK byl spokojen.

A co na to kontrola?

Kontrola státního odborného dozoru se nechají utáhnout na vařené nudli, jak mě vyprávěl jeden z těch kontrolorů. Ten říkal, že nerozpozná vůbec nic. I před očima, když mu měří se sondou mimo výfuk, tak prakticky ten státní odborný dozor ani neví, že tu sondu nemá ve výfuku.

Co potřebuje STK a SME v ČR?

Oni potřebujou, čím víc lidí přijde a když mají dobré jméno, že jim to prochází, tak jim přijde nejvíc zákazníků. To znamená, že kdo je bude vyhazovat a přísně kontrolovat. Tak samozřejmě k němu nebude chodit nikdo. Tam je to postavený jenom na tom, co vydělají na té kontrole. Oni žádný jiný výdělek nemají. Kdežto opravna jako taková, ta se těší, že naměří něco špatně a řekne přes to nejede vlak a já se vám na to musím podívat a už kasíruje peníze za opravu, protože auto je v nepořádku a on ho musí dát dohromady.

Na emisích a technické tedy nic neopravují?

Tam právě naopak. Tam se modlí všichni, aby to vyšlo, protože ten zákazník jim tam nechá 2 tis Kč za měření emisí plus STK. A když neprojde skrz emise, tak prakticky STK se nemůže konat, protože na konci by jim nedal známku, takže auto by bylo v tu dobu nezpůsobilé provozu. V tu chvíli to STK nevydělá těch 60 % za tu STK. Vydělá jenom 40 % za měření emisí, při kterých přišla na ten problém. No a ten člověk řekne, že na STK nejdu. Proč bych platil 600 Kč, když mě stejně vyhodíte. 

Co vše by se mělo kontrolovat na výfuku u měření emisí?

První kontrola by měla být hmatem a vidíme u testovacího vozu, že má problém. Pro mě to znamená, že už určitě naměřím kouřivost.

A když nechci?

Když nechci, tak nemusím. Já tam nemusím ani ten prst strkat. To není povinnost z metodiky.

Jak se tedy měří kouřivost u nás?

Tak, že když mechanik přijde, tak tu sondu nestrčí takhle do výfuku, ale strčí ji mimo výfuk.

A důvod?

Důvod je ten, že vozidla s DPF vlastně když mají v pořádku filtr, tak kouří nulově. To znamená, že ten "kouřoměr" zaznamená nulu. No a tady jsem zaručil, že zaznamenám nulu, protože nejsem ve výfuku, čili nemusím ani více upravovat ten přístroj, aby měřil méně nebo simulovat. Kdyby tady vedle mě stál státní odborný dozor a neklekl si, tak to ani neuvidí, protože já tam nasadím trychtýř s odsáváním a ten kouř vyletí komínem, takže já tady ani kouřit nebudu.

A to jsou ty triky, které jsou na měření emisí u nás?

Tam je triků nespočet. Například výměna sklíček v měřícím přístroji nebo ucpaná hadice. U té hadice se z jedné nebo druhé strany vloží restriktor z nějaké měkčí hmoty, aby kontrola nenašla žádné tvrdé místo a ten prakticky nepustí všechen ten kouř do té měřící komory. Nebo to auto se vlastně neměří vůbec. To znamená, když s tím přijede velký klient (např.: autobazary, dovozci, atd.), který vozí každý týden X aut. No tak to jsou stálí klienti a ti stálí klienti jsou zainteresování na tom, aby jim ta auta procházela. Tam už se to neměří vůbec. Oni přinesou papíry a dělá se to na simulátoru.

To je vše běžný?

No jasně!

Vaše výtky nejsou ojedinělé. Reflektuje je někdo, ministerstvo, dozor?

Není vůle je reflektovat, protože největší a nejlepší obchod je prakticky s kontrolami vozidel, který vynáší několika subjektům tady v republice, kteří si sami píší zákony dneska, tak jim vynáší největší možné peníze. To znamená, že ti lidé, kteří tím vydělávají peníze se podílejí na tvorbě zákona i vyhlášky. Ti tam v té skupině sedí.

Apeloval jste na ministerstvo dopravy nebo na někoho dalšího?

Apeloval, samozřejmě. Moje jméno je profláklé na všech úřadech nebo na ministerstvech a oni mě zvou už více méně ze strachu, že se budu bouřit, že nejsem zván. V podstatě tam ti lidé co sedí, tak mají motivaci k tomu, aby velkokapacitní linky skutečně jeli bez problémů. Oni nepotřebují problémová vozidla. 

Skutečně je to velký problém, protože tohle je jedná část. V podstatě filtry pevných částic je jedná část kdy ten technický stav nevyhovuje. Těch věcí je asi řada. 

Těch věcí je celá řada. Bohužel metodika je na rychlo ušitá, nevyzkoušená, pověřené zkušebny ani ministerstvo ji nezkoušely ani dva roky předem v nějakých pilotních programech. To znamená, tady se střihlo něco co je na ostro hned. No a samozřejmě, když českému národu dáte na ostro něco, tak prakticky během 14 dnů mají pět výhybek jak se tomu vyhnout, jak to ošálit, jak to udělat nějak jinak, aby to vyšlo.