Čtěte také: Se schválením reformy veřejných financí je spokojeno 30 procent občanů Česká ekonomika je a bude mezi mlýnskými kameny Reforma snižuje výhodnost hypoték, životního pojištění a penzijního připojištění Valorizace důchodů má v roce 2008 zvýšit důchod o 3,95 pct Reforma přináší pro podnikatele i pozitivní opatření Daňová reforma zruší společné zdanění manželů ODS: Reformu podpoří všech 81 poslanců a 41 senátorů Ze sledovaných opatření je relativně nejlépe přijímáno zavedení jednotné sazby daně z příjmu. Zlepšení své životní situace očekává v jejím důsledku 15,5 % lidí. Více než polovina obyvatel ČR (58,6 %) se domnívá, že schválená právní úprava k požadované stabilizaci veřejných rozpočtů nepovede. Společnost Factum Invenio položila v rámci svého programu Factum Omnibus několik otázek týkajících se postojů veřejnosti ke změnám, které jsou zakotveny v zákoně o stabilizaci veřejných rozpočtů schváleném v srpnu Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Dotazování proběhlo ve dnech 30.8. až 5.9. 2007 na reprezentativním vzorku 1008 obyvatel ČR ve věku od 15 let, získaném kvótním výběrem. Dopady změn na životní situaci obyvatel ČR Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který schválila v srpnu Poslanecká sněmovna Parlamentu, obsahuje množství změn, které se týkají zejména zdravotní péče a sociálních dávek. Pokud budou tato opatření skutečně realizována (tedy pokud bude zákon schválen Senátem a podepsán prezidentem republiky), pocítí jejich vliv prakticky všichni obyvatelé ČR, neboť se zvýší jejich životní náklady. Z oblastí, které byly předmětem dotazování, se podle názoru občanů do jejich života nejhůře promítne zvýšení snížené sazby DPH a zavedení poplatků za zdravotní péči, uvedla Božena Valentová ze společnosti Factum Invenio. Zvýšení snížené sazby DPH Pokud jde o zvýšení snížené sazby DPH, očekává její negativní vliv na svůj život 80,4 % obyvatel ČR, přičemž 43,1 % je o jejím negativním dopadu „rozhodně“ přesvědčeno. Lidí, kteří se domnívají, že toto opatření jejich životní situaci neovlivní, je 16,5 %. Optimističtější jsou lidé s vysokoškolským vzděláním. S negativním dopadem zvýšení DPH počítá „jen“ 68,6 % z nich a téměř čtvrtina (23,9 %) si myslí, že se jejich života tato změna nedotkne. Podobný přístup mají mladí lidé do 29 let. Negativní vliv předpokládá 75,2 % z nich a zhruba pětina (20,7 %) se domnívá, že tato daňová úprava jejich život neovlivní. Diferencujícím faktorem je také velikost místa bydliště: Lidé z velkých měst (nad 100 tisíc obyvatel) předpokládají negativní dopad zvýšení DPH na svůj život méně často (75,4 %) než obyvatelé menších města a obcí. Poplatky za zdravotní péči Očekávání veřejnosti pokud jde o zavedení poplatků za zdravotní péči jsou téměř stejná jako v případě zvýšení DPH. Valná většina obyvatel ČR (79,7 %) předpokládá, že opatření v oblasti zdravotnictví bude mít na jejich životní situaci negativní vliv; o „rozhodně“ negativním vlivu je přesvědčeno 47,3 % z nich. Pozitivní vliv tohoto reformního kroku předpokládá méně než 5 % lidí. Negativní dopad poplatků za zdravotní péči očekávají hlavně senioři (88,7 %). S nimi nejvíce kontrastují mladí lidé do 29 let, z nichž s negativním dopadem počítá 69,6 % a čtvrtina (25,2 %) předpokládá, že se jejich života tato změna nedotkne. Z hlediska příjmu domácnosti deklarují negativní očekávání nejméně často lidé z domácností s hrubými měsíčními příjmy nad 35.000 Kč (74,3 %). Optimističtější jsou také lidé z velkých měst nad 100.000 obyvatel: S negativním dopadem poplatků ve zdravotnictví počítá 71,4 % z nich a 9,8 % očekává, že se jejich životní situace v důsledku této změny zlepší. K poplatkům ve zdravotnictví jsou vstřícnější lidé z Moravy než ti, kteří žijí v Čechách (mimo Prahu). Na Moravě je více lidí, kteří počítají s pozitivním vlivem poplatků (Morava 6,2 %; Čechy 2,5 %) a méně těch, kteří předpokládají jejich negativní dopad (Morava 76,5 %; Čechy 82,8 %). Redukce sociálních a jiných dávek Omezení sociálních a jiných dávek se podle veřejného mínění nepříznivě promítne do života téměř dvou třetin obyvatel ČR (63,8 %); mezi nimi však převažují ti, kteří počítají se „spíše“ negativním vlivem této změny (37,3 %). Ve srovnání s výše uvedenými opatřeními jsou zde negativní očekávání výrazně slabší, což je zcela pochopitelné vzhledem k tomu, že sociální a jiné dávky pobírají jen někteří lidé. Pesimističtí jsou zejména lidé ve věku 30 až 44 let; téměř tři čtvrtiny z nich (72,9 %) počítají s tím, že snížení dávek se negativně promítne do jejich životní situace. S nimi kontrastují hlavně senioři, kteří předpokládají negativní dopad v polovině případů. Od ostatních vzdělanostních skupin se odlišují vysokoškoláci. Negativní dopad redukce dávek očekává jen necelá polovina z nich (47,3 %) a 43,9 % se domnívá, že se jich toto opatření nedotkne. Lidé ekonomicky aktivní počítají s negativním dopadem tohoto opatření na svůj život mnohem častěji (70,1 %) než lidé ekonomicky neaktivní (53,9 %). Současně se mnohem méně z nich domnívá, že na ně toto opatření nebude mít vliv (ekonomicky aktivní 24,4 %; ekonomicky neaktivní 42,0 %). Za zmínku stojí, že mezi obyvateli největších měst je relativně hodně (12,0 %) těch, kteří se domnívají, že tato změna bude mít na jejich životní situaci pozitivní vliv. Jednotná sazba daně z příjmu fyzických osob Nejméně negativních očekávání (celkem 42,7 %) je spojeno se zavedením jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob, s tím, že převažují méně vyhraněné názory („spíše“ negativní vliv – 27,1 %). Téměř stejný počet lidí (41,8 %) je přesvědčen, že tato změna jejich životní situaci nijak neovlivní a 15,5 % očekává zlepšení („spíše“ pozitivní vliv – 13,7 %). Mezi těmi, kdo vnímají zavedení jednotné sazby daně z příjmu optimističtěji, jsou lidé ve věku 30 až 44 let; s pozitivním dopadem tohoto opatření počítá více než pětina z nich (21,3 %). S vlivem této daňové úpravy na svůj život pochopitelně příliš nepočítají senioři (nulový dopad – 61,8 %). Počet osob, které si od této změny slibují zlepšení své životní situace, stoupá se vzděláním, a to od 10,5 % (lidé bez maturitního vzdělání) do 28,2 % (lidé s vysokoškolským vzděláním). Obdobně se do postojů promítá příjmová úroveň domácnosti. Příslušníci domácností s hrubým měsíčním příjmem do 15.000 Kč očekávají pozitivní vliv této změny jen v 6,6 % případů a 57,0 % se domnívá, že je tento reformní krok neovlivní. Oproti tomu mezi lidmi z domácností s hrubým měsíčním příjmem nad 35.000 Kč je těch, kteří si myslí, že pro ně bude tato změna přínosná, 25,2 %. Důvěra v očekávaný vliv reformy na stav veřejných rozpočtů Otázkou je, do jaké míry tyto převážně pesimistické postoje reflektují jen okamžité, přímé dopady očekávaných změn, a do jaké míry se v nich odráží i hodnocení jejich předpokládaných dlouhodobých efektů, k nimž by měla reforma veřejných financí směřovat. Odpověď na výše položenou otázku naznačují tyto zjištěné údaje: Více než polovina obyvatel ČR (58,6 %) se domnívá, že změny zakotvené ve schváleném zákoně ke stabilizaci veřejných rozpočtů nepovedou; téměř čtvrtina (23,8 %) je o tom „rozhodně“ přesvědčena. Pětina lidí (20,1 %) si myslí, že zákon k ozdravění veřejných rozpočtů pomůže, ve většině případů se však jedná o váhavý souhlas („spíše“ ano 17,0 %). Muži jsou ve vztahu k očekávaným efektům reformy výrazně skeptičtější než ženy (negativní odpověď – muži 63,7 %; ženy – 53,8 %); ženy však častěji volí odpověď „nevím“ (24,2 %). Důvěru v pozitivní vliv zákona na veřejné rozpočty mají mnohem častěji lidé s vysokoškolským vzděláním (36,2 %). S nimi kontrastují zejména lidé bez maturitního vzdělání, z nichž se jen 17,5 % domnívá, že zákonná opatření povedou ke stabilizaci veřejných financí a téměř čtvrtina (24,1 %) neumí tuto záležitost posoudit. V ozdravění veřejných rozpočtů věří zejména Pražané (36,2 %), nejmenší důvěra je patrná mezi lidmi z ostatních částí Čech (14,3 %). Optimismus je typický také pro lidi žijící ve městech nad 100.000 obyvatel (36,4 %). Obyvatelé malých obcí věří, že schválená opatření stabilizují veřejné rozpočty, mnohem méně (14,4 %).