Podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. 12. 2011 bude veřejná služba zpočátku nabízena osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi a zároveň jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok. Následně bude úřad práce nabízet veřejnou službu i uchazečům o zaměstnání, kteří nejsou v hmotné nouzi a jsou evidování déle než jeden rok. Současně bude nabízena osobám, které byly za poslední tři roky vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání v součtu celkem déle než jeden rok. To tedy znamená, že se může jednat i o osoby, které nepobírají ani podporu v nezaměstnanosti ani dávky. Výhodou vedení v evidenci pak je tedy „pouze“ skutečnost, že za uchazeče o zaměstnání platí zdravotní pojištění stát.

Aktuálně: Bezplatná veřejná služba není povinná rozhodl Ústavní soud

Úřad práce by při výběru vhodných uchazečů měl přihlížet k jejich zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci, rodinným poměrům, věku, místní dostupnosti atd. Úřad práce musí rovněž přihlédnout k případným vážným důvodům uchazeče o zaměstnání, pro které nemohl veřejnou službu vykonat. Tyto vážné důvody jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Podle něj se vážnými důvody rozumí důvody spočívající v:

- nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let;
- nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou;
- docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte;
- místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera;
- okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce;
- zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání;
- jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.

Při výkonu veřejné služby se nejedná o pracovněprávní vztah – veřejná služba není vykonávána na základě pracovní smlouvy ani dohod konaných mimo pracovní poměr, nýbrž na základě tzv. smlouvy o výkonu veřejné služby, uzavírané s krajskou pobočkou Úřadu práce. V případě úrazu vykonavatele veřejné služby proto nelze hovořit o pracovním úrazu a odpovědnosti z něj vyplývající. Pro takovéto případy je však krajská pobočka Úřadu práce povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena, pokud se s obcí (případně s jiným subjektem) nedohodne jinak. Je tedy možné, že povinnost uzavřít pojistnou smlouvu je přenesena přímo na obec, popř. jiný subjekt. Pokud jde o ochranné pomůcky a pracovní prostředky, krajská pobočka Úřadu práce poskytne osobám vykonávajícím veřejnou službu ochranné pomůcky a pracovní prostředky, pokud se s obcí (případně s jiným subjektem) nedohodne jinak. Je tedy možné, že povinnost poskytnout ochranné pomůcky a pracovní prostředky je rovněž přenesena přímo na obec, popř. jiný subjekt.

Co se týká délky výkonu veřejné služby, je zákonem upraven pouze maximální rozsah, a to na 20 hodin týdně, po které může být veřejná služba vykonávána. Nelze tedy vyloučit, že se délka u jednotlivých uchazečů o zaměstnání liší. Domnívá-li se dotčená osoba, že mezi uchazeči o zaměstnání vykonávajícími veřejnou službu jsou, co se týče stanoveného rozsahu práce, bezdůvodné rozdíly, má možnost adresovat stížnost řediteli dotčené pobočky úřadu práce. Pokud by stížnost nebyla řádně vyřízena, je možné se na ochránce obrátit s podnětem, ke kterému je třeba doložit kopii stížnosti a odpověď od pobočky úřadu práce.

Rovněž proti samotnému zařazení k výkonu veřejné služby mají dotčené osoby možnost podat stížnost řediteli dotčené pobočky úřadu práce. Pokud by nebyla stížnost řádně vyřízena, je možné se obrátit na ochránce s podnětem, ke kterému je třeba doložit kopii stížnosti a odpovědi od pobočky úřadu práce.

Pokud by došlo k sankčnímu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, je nezbytné podat proti příslušnému rozhodnutí odvolání, případně správní žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu o odvolání. Nebylo-li odvolání řádně vyřízeno, je možné podat podnět veřejnému ochránci práv, a to s doložením kopie veškerých písemností, vztahujících se k věci. V této souvislosti je potřeba doplnit, že vyřadit uchazeče z evidence uchazečů o zaměstnání lze rovněž z důvodu neposkytnutí součinnosti při aktualizaci individuálního akčního plánu bez vážného důvodu, kdy v rámci aktualizace individuálního akčního plánu uchazeč nenastoupí k výkonu veřejné služby.

V případě, že by byl uchazeč o zaměstnání v rámci bezplatného výkonu veřejné služby dosazen na pracovní místo, které bylo uvolněno určitým zaměstnavatelem rozvázáním pracovního poměru s jeho zaměstnancem, je nutné se neprodleně obrátit na příslušné kontaktní pracoviště úřadu práce, neboť takové obcházení zákona bezpochyby není cílem Ministerstva práce a sociálních věcí. Z toho tedy vyplývá, že u činnosti vykonávané v rámci veřejné služby nesmí jít o činnost shodnou s činností kmenových zaměstnanců.

Případy bezplatného výkonu veřejné služby vnímá ombudsman (ochránce práv) jako velmi vážné a vede v této věci jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Sám však nemá žádný přímý nástroj, jak zákon změnit. Ze sdělovacích prostředků je mu známo, že poslanci ČSSD podali Ústavnímu soudu ústavní stížnost s cílem zrušit institut veřejné služby ve stávající podobě.