Plyn, ropa i elektřina citelně podraží. Víc, než kdokoli předpokládal. Příčinou je ruská invaze na Ukrajinu.

Tvrdší sankce = vyšší inflace

Na byste se měli připravit? Za prvé na vyšší inflaci, než se dosud odhadovalo. Naznačil to už před invazí guvernér České národní banky Jiří Rusnok, když připomněl: „Bude to mít (konflikt na Ukrajině) proinflační efekt. Platí, že čím tvrdší budou sankce, tím vyšší bude inflace.“

A sankce by měly být tvrdé. Západ teď musí nasadit ty nejtvrdší, které si ‚šetřil‘ pro případ, že Putinovo Rusko udeří na Ukrajinu plnou silou. To se už stalo.

Sankce, po kterých budou následovat protisankce, vyvolají nejistotu v obchodu, naruší obchodní řetězce a byznys vychýlí ve prospěch poptávky nad nabídkou. Už v posledních měsících byl tento stav patrný.

Inflace, která v meziročním měřítku v lednu dosáhla 9,9 procenta, půjde ještě výš. A na vysokých hodnotách zůstane déle, než bychom se ještě nedávno nadáli.

Ještě dražší energie

Nejvíc se inflace promítne do cen zemního plynu. Výrazně podraží benzín i nafta.

Důvod je nasnadě: Evropská unie je na fosilu z Ruska silně závislá. Dováží z něj 40 procent zemního plynu a 25 procent ropy. Téměř třetina plynu přitom protéká přes Ukrajinu.

Ještě v polovině února se 1 000 kubíků zemního plynu na burze v Rotterdamu prodávalo za 825 eur. Během čtvrtka se cena zvedla o třetinu. V příštích dnech a týdnech se může zdvojnásobit. S tím také porostou částky, které za plyn platí spotřebitelé.

Podraží rovněž elektřina. Její ceny jsou provázány s plynem. Cenu elektřiny na trhu určují provozní náklady nejdražší (závěrné) elektrárny, jejíž výroba je v určitou chvíli v síti potřeba. A nejdražšími (závěrnými) elektrárnami jsou v poslední době elektrárny paroplynové.

U benzinek bude hůř

Do nebetyčných výšin stoupá také cena ropy. Severomořská ropa Brent, která je pro trhy s touto surovinou určující, už krátce po zahájení ostřelování Ukrajiny překročila 100 dolarů za barel. Tato hranice pro ni nebude konečná. Americká banka JP Morgan ve své „válečné“ analýze počítá s tím, že ‚černé zlato‘ se bude v březnu prodávat až za 150 dolarů za barel.

Dá se proto předpokládat, že u pump budeme brzy platit 40 korun za litr benzínu. A v potom ještě víc.

Úplně nejhorším scénářem, který může Putin napsat, je, že Rusko zavře, anebo významně utáhne kohoutky na potrubí s plynem (anebo i s ropou).

Andreas Goldthau, profesor mezinárodních vztahů Erfurtské univerzity takový scénář nepokládá za reálný. Tvrdí, že Rusové si ho nemůžou dovolit, střelili by se do vlastní nohy, protože export fosilních paliv je pro jejich stát významným zdrojem příjmů.

„Plyn či ropa jako geopolitická zbraň může fungovat jen v nerovném obchodním vztahu, v němž má jedna strana jednoznačně navrch. A to není případ energetických vztahů Evropské unie s Ruskem. Evropa je přední zákazník a Rusko zase nemá tolik možností, kam vyvážet,“ vysvětluje profesor Goldthau v deníku Independent.

Platí tato úvaha také pro případ vyhroceného konfliktu se Západem? Po ruském vpádu na Krym v roce 2014 se dodávky plynu do Evropy nezastavily. Rozsah nynější ruské agrese je však vyšší a do Putinovy hlavy nevidíme.

Pokud by však Rusové dodávky zastavili, musela by vláda nasadit regulaci cen. A patrně by také omezila dodávky průmyslovým podnikům.

Utrpí také vaše akcie

Důsledkem invaze bude také pokles hodnoty akcií. Hlavní evropské ukazatele (Stoxx Europe 600, Euro Stoxx 50) klesaly ve čtvrtek o dvě až tři procenta, obdobně jako index PX pražské burzy. Dá se předpokládat, že tento poklesem není pouze krátkodobým výkyvem, takže poklesnou hodnoty vašich investic v podílových fondech.

Kromě toho válka zdraží dovozy. Investoři v nejistých časech utíkají k silným měnám. Koruna proto spadla k euru i dolaru na nejslabší úrovně za dva měsíce, ztrácí desítky haléřů. K euru se dostala nad 25 Kč za euro, vůči dolaru nad 22,20 Kč za dolar. Posílení dolaru vůči koruně se odrazí v dalším zdražení pohonných hmot, se kterými se obchoduje v americké měně.