"Tato ložiska už jsou dostatečně prozkoumána, a není tedy potřeba, aby mapování prostoru prováděla další firma," vysvětlila Krebsová. Poukázala na to, že spor se zájemci o těžbu se táhne již šest let, během nichž i Drobilovi předchůdci odmítali vydat firmám potřebná povolení.

Mluvčí dále připomněla, že povolení k těžbě by bylo v přímém rozporu s avizovanou surovinovou politikou vlády. Kabinet totiž předeslal, že rozšiřování těžby nerostů není žádoucí. Těžba zlata by navíc zásadně poškodila jesenickou krajinu.

"Je to v souladu s politikou této vlády," potvrdil Mediafaxu Drobil. Dodal, že není zájmem státu vytváření dalších těžeb a otevírání nových průzkumů. Příroda se má podle něj zachovat pro budoucí generace.

"Proti rozhodnutí pana ministra se může společnost Altenberg bránit jedině soudní cestou," doplnila Krebsová.

Zlato se v Jeseníkách těžilo již ve středověku. V 90. letech minulého století byla těžba znovu obnovena, přerušena ale byla již v roce 1993. Vyjmuto bylo tehdy ze země 1,5 tuny zlata. Podle odhadů se v Jeseníkách nachází ještě více než tři tuny zlata a dalších nerostných surovin, které by těžařům vynesly miliardy korun.

-Pavlína Heřmánková, Denisa Čermáková, Mediafax