Z celkového počtu zahraničních zaměstnanců tvoří nejpočetnější skupiny ze zemí Evropské unie Slováci (98 129 osob), Poláci (20 2078 osob), Bulhaři (4 578 osob), Rumuni (3 780 osob) a Němci (2 989 osob). Z tzv. třetích zemí to jsou Ukrajinci (57 478 osob), Moldavané (5 706 osob), Mongolové (4 205 osob), Vietnamci (3 670 osob) a Rusové (3 612 osob).

Kromě zpracovatelského průmyslu (67 704 osob) se nejvíce cizinců v loňském roce uplatnilo ve stavebnictví (46 823 osob), obchodu, oprav spotřebičů a motorových vozidel (24 455 osob), ve vědě, výzkumu a technice (15 774 osob) a v administrativě (13 541 osob).

Cizí státní příslušníci zaměstnaní na území ČR, vyjma výše zmíněných pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (72 885 osob), nejčastěji pracují jako řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři (48 601 osob), obsluha strojů a zařízení (34 906 osob), vědečtí a odborní duševní pracovníci (20 893 osob), techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech (19 772 osob).

Hlavním důvodem pro pobyt cizinců na území ČR je dle publikace Českého statistického úřadu \"Život cizinců v ČR (2009)\" ekonomická motivace, a proto největší skupinu tvoří lidé v produktivním věku. Ke konci roku 2009 jich ale v ČR legálně pracovalo o téměř 54 tisíc méně než v předchozím roce.

Změnu do oblasti zaměstnávání cizích státních příslušníků má vnést novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která už prošla připomínkovým řízením. V případě schválení úpravy dojde ke zpřísnění podmínek činnosti agentur práce za účelem vyšší kvality poskytovaných služeb a eliminace těch zprostředkovatelů, kteří často právě v souvislosti se zaměstnáváním cizinců porušují zákon.