Experti ovšem tvrdí, že v Česku je peněz pro začínající firmy dost, chybí naopak připravení podnikatelé a slibné projekty.

Příběh slibných projektů

Kdyby ten malířský stojan držela svůdná modelka, mohla by to být slušná kouzelnická show. „Na tohle plátno teď nastříkám organické barvivo. Vidíte tu fialovou vrstvu?“ ptá se Jan Procházka, ředitel nanotechnologické společnosti Advanced Materials JTJ. Na odpověď nečeká. Plátno postaví na malířský stojan, ke kterému přistaví lampu. Jakmile na něj dopadnou první ultrafialové paprsky, které jsou přítomny i ve slunečním světle, kouzlo začíná. Na rozdíl od kouzelnických představení si diváci budou muset na výsledek chvíli počkat. Mezitím Procházka vezme jinou bílou desku s nasprejovanou černou čárou. „Sprejeři jsou postrach majitelů domů. S naším produktem se grafitti zbaví snadno,“ prohlásí a vytáhne kreditní kartu. Zlehka seškrábne sprejerovo dílo, z něhož zůstane jen trocha černého prachu. Bílý podklad Procházkův flexibilní plastový přítel, řečeno slovy televizního mistra Beana, nijak nepoškodí.

<%Anketa27%>

Odolnost proti sprejerům je jen vedlejší efekt nátěrů, které středočeská firma Advanced Materials vyvíjí a v omezeném množství také vyrábí. Po pár desítkách minut Procházka zhasne světlo. Vezme původně špinavé fialové plátno a vydá se mezi diváky. „Ta fialová půlka je natřená běžným Primalexem. Na té druhé jsme na Primalex ještě nanesli náš nátěr FN2. Stačí trocha světla a je úplně čistá. Všechnu nečistotu světlo díky nanočásticím oxidu titaničitého, které jsou v nátěru, odbouralo,“ vysvětluje Procházka. Tohle kouzlo se jmenuje fotokatalýza. Potenciální využití je velké. Fasády a střechy ošetřené nátěrem od Advanced Materials zůstanou čisté i v těch nejšpinavějších městech. Na kuchyňských zdech nebudou zůstávat mastné vrstvy a ve vzduchu nebudou pachy z připravovaných jídel. V nemocnicích dokážou takto impregnované zdi odstraňovat zbytky dezinfekce a živé i mrtvé bakterie, které mohou být pro člověka nebezpečné. Na venkovní fasádě zvládne 10 tisíc metrů čtverečních takového nátěru vyčistit za rok vzduch od tolika škodlivin, kolik vypustí za stejnou dobu jeden městský autobus.

V údolí smrti

Chybělo málo a „kouzelnická“ show by se vůbec neodehrála. Advanced Materials založil v roce 2003 Jan Procházka starší s dcerou. Později se k nim přidal i Jan Procházka mladší, který v té době působil v americké společnosti Altair Nanomaterials. Nejprve se pustili do vývoje dlaždic s fotokatalytickým povrchem pro tehdejšího výrobce dlaždiček Rako. Společnost Lasselsberger, která Rako později koupila, však o projekt ztratila zájem. Procházkovi se dál věnovali využití fotokatalýzy a vrhli se na vývoj fotokatalytických nátěrů. Brzy dokázali vymyslet způsob, jak nanočástice oxidu titaničitého spojit, aby jejich účinnost nesnižovala pojiva, která barvu drží pohromadě. Velmi vysoká účinnost byla dosažena za cenu, že se jejich produkt nebude přímo přimíchávat do barev, ale aplikuje se jako horní vrstva na již natřenou plochu. První generace nátěrů pod značkou FN1 a FN2 byla určena pro ošetření betonu, na fasády a do interiérů. Účinností odbourávání nečistot a škodlivých látek na svém povrchu předháněly oba nátěry konkurenci několikanásobně.

Po čtyřech letech vývoje a proinvestování milionů korun z rodinných peněz se však firma dostala na dno údolí smrti. Tedy do fáze, kdy začínající firmě docházejí peníze na další fungování a její produkt se ještě na trhu neuchytil. „V roce 2007 to bylo špatné. Rodina vám dává peníze, protože vám věří, ale nic se neděje. Produkt je na trhu, ale žádné příjmy z toho nejsou. A peníze na další vývoj už docházejí,“ vzpomíná Procházka mladší. Firma měla technologii, měla hotový produkt, za patenty utratila stovky tisíc korun, ale neuměla marketing a neměla k dispozici ty správné distribuční kanály. „Potkali jsme se s investory, kteří nám věřili, ale nechtěli riskovat. Mysleli jsme, že nám pomůžou zvládnout distribuci a marketing. Bohužel jejich představy o výši investice by nás dopředu příliš nepostrčily a chtěli za to kontrolu nad firmou. Asi si mysleli, že když padneme, získají naši technologii levněji. A pro fondy soukromého kapitálu jsme byli příliš malí,“ vypráví Procházka.

Nátěry však firmě postupně začaly vydělávat. Zlom přišel na přelomu roku 2009 a 2010. Advanced Materials se dohodla se společností Colorlak na prodeji exkluzivní licence pro výrobu FN1 a FN2 na českém a slovenském trhu. Licence se podařilo prodat i do dalších 20 zemí světa. „Teď už jsme skoro soběstační. Z příjmů pokryjeme provoz a část vývoje. Tržby rychle rostou,“ dodává s úlevou Procházka.

Nejsou fondy

Příběh Advanced Materials ukazuje to, o čem mluví řada mezinárodních srovnání. V Česku neexistuje fungující systém pro financování začínajících firem, které mají zajímavý nápad nebo průlomovou technologii, jež potřebují dovyvinout a uvést na trh. V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum, je Česko v dostupnosti rizikového kapitálu pro firmy na 63. místě ze 139 hodnocených států. Celkem se v Česku formou venture kapitálu, který směřuje do začínajících firem, a soukromého kapitálu pro zralejší firmy, tzv. private equity, proinvestují necelé dvě desetiny procenta hrubého domácího produktu. V zemích jako Velká Británie, Nizozemsko či Švédsko je to více než procento HDP. Zrod nových inovativních firem je přitom klíčem k posilování konkurenceschopnosti celé ekonomiky.

-Jan Stuchlík | Více na Profit.cz