Podezření na tuto nákazu bylo vysloveno v souvislosti se zvýšeným úhynem krůt. Krajská veterinární správa pro Pardubický kraj okamžitě přijala nezbytná ochranná a zdolávací opatření, aby se zabránilo dalšímu šíření této nákazy. Česká republika neprodleně po zjištění potřebných skutečností informovala evropskou Komisi. V současné době probíhá utrácení všech krůt na hospodářství. Dále byla přijata ochranná opatření v souladu s vyhláškou 36/2007 Sb. Byla vymezena pásma – ochranné pásmo (3 km) a pásmo dozoru (10 km). V ochranném pásmu se nachází jedno hospodářství se 17 000 ks slepic a v pásmu dozoru je dalších devět hospodářství s 350 000 kusy drůbeže, převážně se jedná o chovy slepic a krůt. Onemocnění je známé od r. 1901. Viry influenzy drůbeže jsou zařazeny do čeledi Orthomyxoviridae. Jsou klasifikovány do typů A, B nebo C na základě rozdílů mezi jejich nukleoproteiny a antigenní strukturou. Viry ptačí influenzy patří do typu A.Dále jsou tyto viry kategorizovány do subtypů podle antigenů hemaglutininu a neuramidázy. Existuje 14 subtypů dle hemaglutininu a 9 subtypů dle neuramidázy. Rozlišení se provádí pomocí nespecifických antisér.Původce vysoce patogenní aviární influenzy patří do subtypů H5 nebo H7. Přirozenými hostiteli nákazy je drůbež hrabavá i vodní, křepelky a bažanti. Mnoho volně žijících ptáků, zejména vodních je vnímavých, avšak infekce probíhá subklinicky. Většinou nákaza propukne u domácí drůbeže po kontaktu s infikovaným vodním ptactvem. Infikovaní ptáci vylučují virus ve vysokých koncentracích trusem a také nosním a očním sekretem. Nejvýznamnější způsob šíření mezi farmami je mechanický přenos kontaminovanými osobami, automobily, nářadím apod. Významnou roli hraje kontakt drůbeže na trzích a aukcích. Klinické příznaky jsou velmi variabilní, závislé na faktorech virulence, druhu postižených ptáků, věku, pohlaví. Projevují se především náhlými úhyny velkého množství zvířat bez výraznějších příznaků. U nosnic se objevuje pokles snášky a poruchy skořápek vajec. Lalůčky a hřebínky jsou cyanotické s případnými krváceninami. Je zjišťován profúzní vodnatý průjem a vysoká žíznivost. Nemocní ptáci projevují nchuť k pohybu, v smikomatózním stavu se hlava stáčí na záda. Mortalita sepohybuje mezi 50 – 100 %.