Například slovenské Ministerstvo spravodlivosti přiznává, že v současnosti je v zemi s pěti a půl milióny obyvatel prováděn milión exekučních řízení, z toho 41.000 proti seniorům. Německo hlásí více než 6 miliónů exekucí, Polsko přes 5 miliónů. Exekucí v Česku nadále výrazně ubývá. Loni jich tuzemské soudy zahájily na základě návrhů věřitelů 714.000, což je o 106.000 méně než v roce 2012, ve srovnání s rokem 2011 jde dokonce o čtvrtinový pokles. Průměrná částka, kvůli které soud loni zahájil exekuci, činí 80.000 korun. Problémem jsou zejména tzv. vícečetné exekuce, kdy jeden dlužník čelí vyššímu počtu exekučních řízení.

Odbřemenění soudů

Do celkového počtu exekucí se v loňském roce zásadním způsobem promítla agenda soudů, které předávaly své spisy týkající se výkonů rozhodnutí exekutorským úřadům. Podle novely občanského soudního řádu a exekučního řádu totiž soudy již nemohou vést výkon rozhodnutí v některých typech řízení – např. v těch, kde je věřitelem Česká správa sociálního zabezpečení. Tato řízení tedy přešla na soudní exekutory, kteří byli nuceni k jejich hromadnému zastavování. Obrovské náklady s tím spojené však nesli z vlastních rozpočtů. Na jednoho soudního exekutora přešlo ze soudu přibližně 200 až 300 spisů, které následně byly zastaveny. V součtu zaplatil každý jeden soudní exekutor na zastavení těchto řízení cca 150.000 korun. 155 soudních exekutorů souhrnně vydalo více než 22 miliónů korun.
 
V loňském roce bylo z celkového počtu zahájených exekucí ukončeno 409.000 řízení, z toho 191.000 bylo ukončeno vymožením a 185.000 zastavením. K zastaveným řízením počítáme i exekuce ukončené bezvýsledně kvůli nemajetnosti dlužníka. Náklady na tyto negativně ukončené exekuce nesou soudní exekutoři z vlastních prostředků bez toho, aby čerpali jakékoliv finance ze státního rozpočtu, byť vykonávají přenesenou působnost státu. Na rozdíl od insolvenčních správců nebo likvidátorů jsou jedinou právnickou profesí, která nemá garantovánu minimální odměnu za provedenou práci.
 
„S poklesem počtu exekucí, se vzrůstající agendou, která je státem na soudní exekutory dlouhodobě přenášena, aby se ulehčilo soudům, a s rostoucími náklady je na exekutorské úřady vyvíjen velký finanční tlak, což mimo jiné komplikuje výběrová řízení na nové soudní exekutory,“ uvedl prezident Exekutorské komory ČR Mgr. David Koncz.

Dražby

V roce bylo nařízeno 21.880 dražeb, z toho 14.230 dražeb nemovitostí. Tyto údaje jsou srovnatelné s rokem 2012, jejich rozměr je však jiný. Je ovlivněn především fenoménem insolvencí. Dříve platilo, že se z počtu nařízených dražeb realizovala zhruba polovina. V současnosti je procentuální podíl nižší, neboť velké množství dražeb maří šikanózní insolvenční návrhy. Někteří neplatiči zneužívají svého práva a podávají insolvenční návrhy pouze s cílem odložit úkony v exekučním řízení. Obstrukcí se většinou dopouštějí těsně před dražbou, exekuční prodej se tím odkládá, což rozmnožuje náklady na přípravu dalšího dražebního jednání. „Evidujeme dražby, které dlužník zmařil i 10krát. Tato data pak tedy samozřejmě nafukují údaj o celkovém počtu nařízených dražeb. Nařízená dražba totiž neznamená provedenou dražbu,“ upozornil Mgr. Michal Rudý, viceprezident Exekutorské komory ČR.

Exekutorské zápisy

K radikálnímu propadu došlo v loňském roce v počtu sepsaných exekutorských zápisů – zatímco v roce 2012 jich bylo sepsáno bezmála 26.000, v roce 2013 šlo pouze o 225 zápisů. Novela exekučního řádu totiž od začátku loňského roku zrušila jeden ze dvou typů exekutorského zápisu, který soudní exekutoři stejně jako notáři mohli sepisovat. Šlo o úřední potvrzení dobrovolné dohody mezi dlužníkem a věřitelem o existenci peněžitého dluhu. „Od loňska mohou soudní exekutoři sepisovat exekutorské zápisy pouze k osvědčení skutkových dějů a stavu věcí. Uvidíme, jestli tato agenda zůstane v tomto omezeném režimu, protože veřejnost nese nelibě, že o tuto dostupnou službu de facto přišla,“ konstatovala členka prezidia Exekutorské komory ČR JUDr. Ingrid Švecová.

Kárná odpovědnost

K zásadnímu zpřísnění kárných postihů soudních exekutorů došlo od 1. ledna 2013 novelou exekučního řádu. „Co se pokut týče, Nejvyšší správní soud nyní může uložit za závažný kárný delikt finanční sankci až pět miliónů korun. To je úroveň převyšující mnohé postihy v trestním řízení,“ řekl člen prezidia Exekutorské komory ČR Mgr. Ing. Jiří Prošek. Soudní exekutoři jsou kontrolováni nejen ze strany Exekutorské komory ČR, ale i ze strany Ministerstva spravedlnosti ČR a soudů (okresních a exekučních).
 
Počet podaných kárných žalob na soudní exekutory klesá (ročně v průměru o 11 %). Dohledové orgány přitom každoročně dostávají více podnětů ke kontrole. Je tedy evidentní, že stávající kontrolní mechanismus je účinný. Exekutorská komora loni vyřídila 5.600 podání a dotazů, což je nejvíc ze všech dohledových institucí. „Nadto úspěšnost kárných žalob podávaných na soudní exekutory je nižší než v případě soudců či státních zástupců – to znamená, že dohledové orgány podávají více sporných a preventivních kárných žalob, tedy že jsou vůči soudním exekutorům z politických důvodů mnohem přísnější,“ vysvětlil Mgr. Ing. Prošek. Loni bylo na soudní exekutory podáno 13 kárných žalob, z toho v sedmi případech byla konstatována vina. Soudní exekutoři jsou na tom tedy z hlediska kárných statistik lépe než soudci nebo státní zástupci.

Nové on-line poradny

Exekutorská komora ČR se chce i v tomto roce soustředit na osvětovou činnost. V tomto týdnu odstartovala nový projekt bezplatných on-line poraden. Tazatelé mohou v reálném čase diskutovat prostřednictvím internetu s právníky Exekutorské komory ČR. Tato služba tak nahrazuje interaktivní formulář, který byl umístěn na stránkách www.ekcr.cz. Naleznete ji v sekci Poradny.