V České republice se penze skládají ze dvou složek - z pevně stanovené základní výměry a procentní výměry, která závisí na příjmech člověka v rozhodném období pro výpočet důchodu. V tomto systému jsou ovšem lidé s vysokými příjmy na tom hůř, protože při výpočtu důchodu dochází k redukcím. Do určité hranice se osobní vyměřovací základ, tedy průměrný měsíční příjem člověka v rozhodném období, započítává do důchodu v plné výši, po překročení hranice se výrazně krátí.

Právě to napadl Karel Sochor, kterému Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyměřila v roce 2006 plný invalidní důchod ve výši 13 346 korun. Muž, který se stal invalidním po nehodě, přitom vydělával v letech 1986 až 2005 v průměru 68 635 korun měsíčně. ČSSZ rozhodl o invalidním důchodu s odůvodněním, že důchod je tvořen základní výměrou, která činí 1 470 Kč měsíčně a procentní výměrou, která činí 11 876 korun.

Verdikt Ústavního soudu se může znamenat masivní zvýšení mandatorních výdajů státu, v nejhorším případě i ohrozit státní rozpočet.

TIP: Důchodová kalkulačka pro výpočet státní penze

Verdikt se dotkne příjmů pětiny obyvatel Česka. V zemi totiž žije v současné době 1,6 milionů starobních důchodců a 459 tisíc lidí s přiznanou invalidní rentou.

<%Anketa6%>

Sochor ve svém podání Ústavního soudu podle soudkyně Dagmar Lastovecké dovodil, že vypočtený invalidní důchod mu nezaručuje ani dvacet procent dosavadního příjmu navzdory tomu, že do penzijního systému přispíval jako člověk s vyšším příjmem vyššími částkami než průměrnými. "Princip solidarity není právním principem, ale etickou kategorií, označující soudržnost, pospolitost nebo příslušnost člověka k nějakému celku. Solidarita v důchodovém zabezpečení se uplatňuje už i tím, že do systému přispívají bez ohledu na budoucí čerpání nejvíce ti, kteří mají vyšší příjmy," zdůraznil Sochor.

Ústavní soud podle Lastovecké posuzoval, jak podání koresponduje s článkem Listiny základních práv a svobod, která každému zaručuje na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří. "I solidarita má své hrance, nemůže být natolik vychýlená, aby ji někteří lidé pociťovali jako nespravedlnost," řekla Lastovecká. Ústavní soud podle ní nezpochybnil samotný princip mezigenerační solidarity. "Musí být zkoumán princip příjmové solidarity. Vysoko příjmové vrstvy obyvatel totiž odvádějí do systému mnohem více peněz než ostatní. Důchodový systém však nenaplňuje jejich oprávněná očekávání," řekla.

Český důchodový systém podle Ústavního soudu uspokojuje přiměřeně důchodce, kteří pobírali v zaměstnání průměrnou mzdu, a zvýhodňuje jedince s podprůměrnými příjmy. "Toto vše je však možné pouze za cenu redukce náhradového poměru u lidí s vyšším než dvojnásobným průměrným výdělkem. Systém však již ve stáří nedokáže garantovat zachování standardu životní úrovně těchto lidí, na jaký byli zvyklí – nezohledňuje však nijak takzvaný zásluhový princip pojištěnce," uvedla Lastovecká.

Čtěte také: Důchodové pojištění je vysoká "rovná daň"

V odůvodnění verdiktu citovala také četné výroky ekonomických odborníků, že "současný důchodový systém v Česku je dlouhodobě neudržitelný, ročně generuje ztráty ve výši čtyř až pět procent hrubého domácího produktu a že v budoucnu negativně dopadne především na střední příjmovou třídu obyvatel". Systém je podle ekonomických expertiz "mezigeneračně nespravedlivý a musí být parametricky upraven".

Proti zrušení redukčních hranic vystoupilo ministerstvo práce a sociálních věcí mimo jiné s tím, že by se po eliminaci redukce důchody zvedly zhruba o pět procent a u nově vypočítávaných důchodů by zavedly nerovnost mezi pojištěnci. "Celkově by se zvedly výdaje na důchodové zabezpečení," konstatovalo ministerstvo. Sněmovna a Senát se k návrhu vyjádřily neutrálně, Senát poukázal, že sporný zákon přijala Poslanecká sněmovna v roce 1995 ještě před ustavením horní parlamentní komory. 

Výše invalidního důchodu v Česku je odstupňována podle stupně postižení člověka, v zemi jej pobírá půl milionu lidí. Nejtěžší invalidé berou letos v průměru 9 670 korun, středně postižení pojištěnci 6 117 korun a nejlehčím případům stát přiznává v průměru 6 068 korun měsíčně.

Největší část invalidů, více než 300 tisíc, pobírá měsíčně rentu v rozmezí od pěti do devíti tisíc korun. Sumu, přesahující 14 500 korun, berou v celém Česku jen čtyři stovky lidí.

Starobní důchody jsou o něco vyšší. V letošním roce jeho průměrná výše přesáhla 10 tisíc korun. Osm set tisíc starobních důchodců přitom musí v Česku měsíčně vystačit s částkou od pěti do deseti tisíc korun, tři čtvrtě milionu lidí bere mezi deseti a patnácti tisíci korunami. Více než 27 tisíc lidí má důchod vyšší než 14 500 korun, zhruba stejně důchodců je však každý měsíc odkázáno na méně než pět tisíc korun.

(Mediafax)

 Kam dál?

- K tématu: Vysoké důchody pro bohaté dělají poslancům starosti

- Jak vysoký budete mít státní důchod?

- Předčasný starobní důchod: Jaké jsou podmínky od ledna 2010?

- Důchod: I když vyděláváte hodně, s vyšším důchodem nepočítejte

- Důchod v roce 2010: Jak o něj žádat?

- Penzijní reforma musí být do 4 let, nebo vůbec, říká Vladimír Bezděk