Mezinárodní průzkum také ukázal, že podmínky úrokových sazeb ve více bankách srovnává jen necelá třetina Čechů. V tomto ohledu se tím pádem řadíme do vod evropského podprůměru, kde se o výši úročení v různých finančních domech zajímá cca 40 procent Evropanů. Nejčastěji přitom jednotlivé nabídky srovnávají Poláci (50 procent), Turci a Rumuni. Proti tomu nejmenší zájem v tomto ohledu projevují Nizozemci.

TIP: Jsme spořivý národ, šetříme hodně, ale neefektivně. Jak na to?

O něco lépe si však podle šetření stojíme v oblasti povědomí o výši úročení svých úspor. "I přesto, že více než 70 procent Čechů uvádí, že má povědomí o úročení svých úspor, jen třetina z nás porovnává nabídky úrokových sazeb různých bankovních domů. Neznalost neomlouvá, a nemohou se tedy divit, že se jejich finanční rezervy nezúročují podle jejich představ," tvrdí ředitel detailové části ING Bank ČR Libor Vaníček.

<%Anketa68%>

Nízké úrokové sazby vnímají kromě Čechů jako nevýhodné nejčastěji Rakušané a Slováci. Pozitivní náhled na jejich úroveň mají naopak Poláci a Francouzi. Nespokojenost poloviny lidí v České republice s výší úroků je podle Libora Vaníčka na jednu stranu pochopitelné. "Na druhou stranu i nízké úrokové sazby jsou lepší, než když leží peníze ladem doma," zakončil.

Odborník na finanční produkty ze švýcarské poradenské sítě AWD ČR Martin Slapnička k tomu uvedl: "Češi se učí pracovat s ůsporami velmi pomalu, ale situace se zlepšuje. Tuzemští střadatelé objevili, že pravidelné drobné investice jsou i bez znalostí trhu mnohdy podstatně výhodnější, než když peníze leží na spořících účtech. Rozhodující pak pro klienty bývají podmínky likvidity, tedy jak rychle a za jakých podmínek mají peníze v případě potřeby k dispozici."

Jan Soukup | MED