Z této částky bylo podle úřadů odpovědnými úředníky uhrazeno pouhých tisíc korun.

To, že úředníci za svá rozhodnutí nenesou žádnou odpovědnost, nahrává podle právníka EPS Pavla Černého korupci a klientelismu ve veřejné správě. "Nezákonná rozhodnutí úřadu jsou jedním z typických projevů korupčního nebo klientelistického jednání," řekl Černý. Dodal, že je zajímavé, že se tím nezabývá ve svém programu žádná politická strana. "Z mlčení stran vyplývá, že tomuto problému buď nerozumějí, nebo ho vůbec neumějí řešit," dodal.

Přesná částka 122 528 000 korun odpovídá nákladům při prohraných soudních sporech za poslední tři roky, přičemž do této sumy není zahrnuto ministerstvo zemědělství (částku nelze pro nepřesný počet rozhodnutí zjistit), ministerstvo zdravotnictví, zahraničních věcí a vnitra. Ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo zahraničních věcí totiž EPS odmítlo informace poskytnout, ministerstvo financí chtělo za "rozsáhlé vyhledávání informací" po EPS uhradit 22 500 korun. Podle Černého lze předpokládat, že u těchto ministerstev byl počet prohraných sporů mnohem vyšší.

Ministerstvo financí platí nejvíce

Naprostou většinu z uvedených více než 122 milionů korun zaplatilo ministerstvo financí (asi 121 375 873 korun), dále pak ministerstvo životního prostředí (732 tisíc). Nejméně zaplatilo ministerstvo školství (0 korun), spravedlnosti (25 279 korun) a obrany (25 900 korun).

Rozhodnutí krajských úřadů a magistrátů zrušily soudy průměrně několik desítek. Nejvíce zrušených rozhodnutí zaznamenal Krajský úřad Olomouckého kraje (103), nejméně pak magistrát Ostravy (3). Krajský úřad Plzeňského kraje EPS řekl, že tyto informace neeviduje, magistrát Prahy požadoval za poskytnutí informací 22 100 korun.

Úředníci za své chyby platit nemusí

Ani v jednom případě neuplatnila ministerstva vůči úředníkům odpovědným za vydání nezákonných a soudem zrušených rozhodnutí regresivní úhradu. Pouze v jednom případě v Krajském úřadě Pardubického kraje bylo uplatněno právo na náhradu škody vůči úředníkovi, který pochybil, v poměrné výši za náklady řízení ve výši 1000 korun.

"Pro úředníky je velmi těžké bránit se politickým tlakům. Je pro ně těžší ubránit se politickému tlaku než porušit zákon," vysvětluje Černý. Podle něj by se proto měl učinit určitý systémový krok, kterým by bylo úřední rozhodování odděleno od politického tlaku. Dodal, že pomoci by měl i kvalitní služební zákon, který by zajistil, že by úředníci byli na politicích nezávislí a řídili se jen zákonem.

Analýza EPS doporučuje i širší využití žaloby ve veřejném zájmu, posílení možností ochrany před nezákonnou úřední činností a zvýšit transparentnost rozhodování, zejména o veřejných zakázkách.

Svá doporučení EPS rozeslalo všem větším politickým stranám, uvedl Černý a dodal, že naléhat budou i na vládu vzniklou po volbách.

EPS ve své analýze uvádí třicet příkladů korupce a klientelistického jednání za poslední roky. Je mezi nimi například projekt Opencard, rallye výkonného ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Michala Haly, který jezdil v autě s reklamou na stavební firmu, jež dostávala od ŘSD pravidelně zakázky, vedoucí stavebního úřadu v Karlových Varech, který předložil zastupitelům města návrh na změně územního plánu - díky změně zemědělských pozemků na stavební parcely pak vydělal 27 milionů korun, apod.

-(Mediafax)-

Kam dál?

- Korupce je v česku normální, zvlášť mezi úředníky a v politice

- Korupce v Česku činí ročně kolem 200 miliard korun říká Miloš Zeman

- Korupce nezmizí, slibům politiků o skoncování s korupcí nikdo nevěří

- Firmy: Získat veřejnou zakázku bez úplatku nejde