Přitom pouhá změna pracovního prostředí může výrazně zvýšit provozní efektivitu a pracovní výkonnost a naopak snížit náklady, jak potvrzují i mnohé příklady ze zahraničí. Ze studie provedené v roce 2008 mezinárodní poradenskou společností DTZ mezi vládními a veřejnými úřady ve Velké Británii vyplývá, že 50 % z oslovených organizací zaznamenalo po relokaci do vhodnějších prostor zvýšení pracovního výkonu zaměstnanců.

Čtěte také:

---

- Přelom v investicích: Poprvé je větší zájem o nájmy než zóny
- Firmy ze zahraničí mají horší platební morálku vůči českým dodavatelům
- Firmy v Česku začínají shánět velké výrobní prostory
- Firmy: Na rekonstrukce starých průmyslových, zemědělských či vojenských objektů získáte dotaci

---

„Kvalita pracoviště má přímý vliv na produktivitu,“ konstatuje Bert Hesselink, vedoucí oddělení pronájmů v pražské kanceláři poradenské společnosti DTZ. „Současné nemovitostní portfolio českého veřejného sektoru sestává z mnoha zastaralých a historických budov, které jsou využívány jako kancelářské. Takové objekty v mnoha případech neposkytují optimální pracovní prostředí a tím negativně ovlivňují i produktivitu sektoru. Využívání samotného prostoru (prostorových dispozic) je nezřídka neefektivní a tím dochází k neúměrnému navyšování provozních nákladů ve srovnání s moderními kancelářskými budovami. Ty navíc skýtají možnost dalších úspor nákladů, pokud se instituce více soustředí na efektivnější využití prostor.“

Současnou situaci neefektivního využívání kancelářských prostor českými veřejnými institucemi potvrzují i data pražské kanceláře DTZ. Pro srovnání: průměrná plocha na pracovníka v soukromém sektoru činí podle údajů DTZ 10-12 m2, u státních institucí je to v Praze dle údajů vládní Dislokační komise ČR 15,5 m2. Při odhadovaném počtu 21 000 pracovních míst na ministerstvech se tak při optimalizaci nabízí značná možnost úspory nákladů.

„Nejlepším příkladem stávající situace veřejného sektoru je současné sídlo Ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí,“ říká Matijn Kanters, vedoucí oddělení Consulting & Research DTZ v Praze. „Je to nádherná budova, ale dalece zaostává za moderními požadavky na kancelářské prostory. Je snadné si představit výhody plynoucí z nového využití budovy odpovídajícího jejímu charakteru a zároveň z relokace ministerstva do vhodnější destinace, moderního areálu zajišťujícího efektivnější pracovní podmínky, s mnohem lepší dostupností a dostatečnými parkovacím plochami.“

Některé úřady se přestěhovaly do moderních prostor

Některá z ministerstev a dalších veřejných institucí však již přistoupila k plánu restrukturalizace svého nemovitostního portfolia. Například Ministerstvo průmyslu a obchodu a jemu podřízené organizace, mezi které patří například Česká obchodní inspekce, Státní energetická inspekce či Státní výzkumný ústav, dále CzechInvest, Český Báňský úřad, Licenční správa a Czech Trade, se již delší dobu zaobírá myšlenkou optimalizace.

Trochu jiný případ je Ministerstvo školství, tělovýchovy a sportu, které dislokovalo část své „evropské agendy“ do administrativního centra v pražském Karlíně. Podobné náznaky lze vypozorovat i v rámci Krajských úřadů.

Sídlo v nájmu s kompletní službou ve světe funguje

Pro pozitivní příklady racionalizace nemovitostního portfolia není nutné chodit příliš daleko. Hlavní město Maďarska zahájilo před dvěma lety plán na vybudování nového vládního centra, které se mělo stát sídlem premiéra a dalších 11 ministerstev. Důvodem byly zejména vysoké náklady na údržbu jednotlivých ministerstev roztroušených po celé maďarské metropoli. Za účelem realizace projektu byly identifikovány nevyužívané průmyslové pozemky v blízkosti historického Západního vlakového nádraží navrženého ateliérem Gustava Eiffela v roce 1877, zahrnující plochu 16,5 ha pro vládní budovu a dalších 40 ha rozvojového území v jejím okolí. Nicméně, tento plán byl nedávno pozastaven kvůli nedostatečným finančním prostředkům a komplikacím ve výběrovém řízení.

Mezi další evropská města, která již přistoupila k radikální restrukturalizaci nemovitostního portfolia vládních úřadů, patří například Haag. Jako v sídelním městě vlády se zde nachází vysoká koncentrace ministerstev. V průběhu doby došlo k relokaci většiny veřejných institucí z historického centra do nově postavených kancelářských budov v sousedních čtvrtích, soustředěných především kolem centrálního nádraží.