DPÚK k 1. srpnu 2006 přerušil z finančních důvodů provoz autobusové dopravy v Ústeckém kraji. Celkem se jednalo o okamžité přerušení provozu více než 2000 spojů autobusové linkové dopravy poskytovaných převážně v rámci závazku veřejné služby. DPÚK se dostal do takové finanční situace, která mu objektivně neumožňovala nadále spoje provozovat, což ÚOHS uznal jako chování v souladu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže. Dominantní dopravce poskytující dlouhodobě a pravidelně služby spotřebitelům však nemůže přerušit poskytování těchto služeb, aniž by na tuto skutečnost předběžně upozornil v takovém časovém předstihu, který by umožnil včasnou adaptaci na novou obchodní strategii dodavatele služeb. Vzhledem k charakteru veřejné linkové autobusové dopravy a rozsahu spojů autobusových linek, na nichž byl provoz ze strany DPÚK přerušen, nelze považovat za dostatečný časový předstih oznámení s pouze pětidenním předstihem učiněné 26.7.2006 vůči Ústeckému kraji. Jednáním Dopravního podniku vznikla újma konečným spotřebitelům, tj. cestujícím poptávajícím služby veřejné linkové autobusové dopravy v ústeckém regionu, kteří v důsledku nemožnosti přizpůsobit se nastalé situaci neměli možnost odebrat služby od jiného dodavatele. Citelnost újmy je zesílena jednak tím, že přerušení provozu spojů se týkalo celého Ústeckého kraje, jednak tím, že se jednalo o linky, které cestujícím umožňují uspokojovat jejich základní přepravní potřeby. Dopravní podnik v podaném rozkladu opět argumentoval mj. údajnou neexistencí hospodářské soutěže na regulovaném trhu veřejné linkové dopravy. Tato argumentace dovedená ad absurdum by ale znamenala, že by podle zákona nebylo možné postihovat vykořisťovatelské praktiky monopolisty, což je závěr zcela neudržitelný. Také další námitky rozkladu předseda ÚOHS zamítl. Konkurenční firmy či spotřebitelé, kteří utrpěli škodu v důsledku zmíněného protisoutěžního jednání, mohou podat v této věci soukromoprávní žalobu k příslušnému soudu a domáhat se náhrady škody. Přitom mohou použít toto rozhodnutí ÚOHS k prokázání, že žalované jednání se uskutečnilo a že bylo nezákonné. I když Úřad v daném případě uložil sankci, případná náhrada škody nebude touto pokutou snížena.