V následujích dvou letech se nám bude dařit zhruba stejně jako letos Ekonomika ve třetím čtvvrtletí generovala víc pracovních míst Schválená reforma pomohla České republikce k lepšímu hodnocení Veřejnost očekává, že schválení reformy bude mít negativní dopad Se schválením reformy veřejných financí je spokojeno 30 procent občanů Česká ekonomika je a bude mezi mlýnskými kameny Konkrétně pro 41 % osob je toto spíše obtížné, pro 12 % lidí obtížné a pro 6 % velmi obtížné. Na druhé straně necelým dvěma pětinám nedělá hospodaření s příjmy větší problém – pro 30 % osob je to spíše snadné, pro 6 % snadné a pro 2 % velmi snadné. Odpověď „neví“ uvedla 3 % občanů. Z hlediska časového srovnání nepřinášejí aktuální zjištění žádné zásadní změny, neboť podíly získaných vyjádření zůstávají na stejné úrovni jako tomu bylo v předchozích šetřeních. Problémy s hospodařením s příjmy deklarují častěji nepracující důchodci, nezaměstnaní, osoby se základním a středním vzděláním bez maturity, potenciální voliči ČSSD a KSČM, lidé označující svou životní úroveň za špatnou a za ani dobrou ani špatnou. Naopak bez potíží hospodaří se svými příjmy především osoby samostatně výdělečně činné, vedoucí zaměstnanci, lidé se středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškoláci, dále pak voliči ODS a také osoby hovořící o své životní úrovni jako o dobré. Ve velmi obtížné finanční situaci se v průběhu minulého roku podle získaných vyjádření ocitla necelá třetina českých občanů (31 %). Naopak téměř dvě třetiny (64 %) tuto zkušenost nemají. Daný problém neumělo posoudit 5 % lidí. Opět, nezaznamenaly aktuální výsledky ve srovnání s předešlými výzkumy žádné výrazné změny. Z hlediska třídění druhého stupně plyne, že s tíživou finanční situací se dle obdržených odpovědí potýkali častěji lidé se základním vzděláním, nezaměstnaní a nekvalifikovaní dělníci a také osoby, které svou životní úroveň vidí jako špatnou. Většina českých občanů se z pohledu subjektivního pocitu chudoby domácnosti řadí do jakési střední kategorie tzn. nepovažují ji ani za bohatou ani za chudou (63 %). Podíl osob, který se vyjadřuje o svých domácnostech jako o chudých, převládá nad těmi, kteří uvádějí opačné stanovisko. Čtvrtina lidí se domnívá, že jejich domácnost je spíše chudá (25 %), 4 % Čechů pak uvádí, že je velmi chudá. Na druhé straně jako spíše bohatou vidí svou domácnost 7 % lidí, avšak podíl občanů označujících ji za velmi bohatou nedosahuje ani 1 %. Analýza druhého stupně podle vybraných sociodemografických statistik přinesla podobná zjištění jako v případě otázky zjišťující obtížnost vycházení s příjmy domácnosti. Jako chudou vidí svou domácnost častěji nepracující důchodci, voliči ČSSD a KSČM, lidé deklarující špatnou a také ani dobrou ani špatnou životní úroveň a samozřejmě i osoby, které podle svých vyjádření obtížně hospodaří s příjmy. Opačný pohled na situaci svých domácností mají spíše OSVČ, vedoucí zaměstnanci, vysokoškoláci, voliči ODS, lidé označující svou životní úroveň za dobrou a také osoby, které se svými příjmy vychází bez potíží. Dotázaným byla předložena baterie pěti možností a u každé z nich měli hodnotit, zda jim příjmy umožňují danou potřebu uspokojit. V případě spoření, nakupování zdravějších či kvalitnějších potravin a také podpory rodin dětí/rodičů převládá podíl Čechů, kteří uvedli, že tyto potřeby se jim nedaří z rodinného rozpočtu naplňovat. Z tohoto hlediska je na tom nejhůře spoření – dostatek peněz na něj podle získaných odpovědí nemá 58 % českých občanů, opačně se vyjádřilo 37 % osob. Nákup zdravějších potravin nemůže uspokojivě realizovat 56 % Čechů a jejich domácností, opak uvedlo 36 % lidí. Finančně podporovat rodinu dětí/rodičů se nedaří 52 % osob, 26 % Čechů pak na tento dotaz odpovědělo kladně. Na druhé straně v případě uspokojování zájmů a také základních životních potřeb převládá podíl Čechů, kterým se je daří naplňovat. Konkrétně zájmy může z rodinného rozpočtu uspokojovat 56 % lidí, avšak 42 % na toto podle obdržených odpovědí finančně nemá. Jednoznačně nejlépe jsou na tom z hlediska uspokojování základní životní potřeby, které se daří naplňovat 94 % Čechů. Lidé označující svou životní úroveň za špatnou a také nezaměstnaní se u všech uvedených položek častěji vyjadřovali v tom smyslu, že je nemohou z rozpočtu domácnosti dostatečně uspokojit. Důchodci dávali častěji negativní odpověď ve všech případech kromě uspokojování základních potřeb. Češi, kteří nevnímají svou životní úroveň ani jako dobrou ani jako špatnou, podávali častěji záporná vyjádření ve vztahu ke spoření, podpoře rodin dětí/rodičů a zdravějším potravinám. Dále byly zjištěny rozdíly i v souvislosti se vzděláním – lidé se základním vzděláním častěji uváděli nedostatek financí na všechny uvedené potřeby kromě zdravějších potravin (zde častěji uváděli odpověď „neví“). Středoškoláci bez maturity dávali častěji negativní odpověď v případě uspokojování zájmů a spoření. Dále byla Čechům předložena baterie sedmi oblastí, přičemž u každé hodnotili, jaká okolo ní panuje v České republice situace5. Jednoznačně nejhůře vidí obyvatelé ČR podmínky týkající se zabezpečení ve stáří (jako špatné je označilo 74 % osob), možnosti získání bytu (špatné podle 73 % lidí) a finančních možností k založení rodiny (špatné podle 71 %). Jako dobrou hodnotilo situaci v těchto tří oblastech 17 % resp. 20 % resp. 24 % občanů. Na situaci ohledně života zdravotně postižených pohlížejí necelé dvě třetiny (63 %) Čechů jako na špatnou, pětina se domnívá, že v této oblasti je situace dobrá. V souvislosti s pracovními možnostmi jsou podmínky špatné podle 56 % lidí, naopak jako dobré je hodnotí 40 % Čechů. Situaci okolo přístupu ke zdravotní péči a ke vzdělání vnímají čeští občané podstatně lépe. Přístup ke zdravotní péči hodnotí jako špatný 33 % obyvatel ČR, ale jako na dobrý na něj pohlíží 64 % osob. Ještě o něco lepší je podle Čechů stav ohledně možností ve vzdělávání, které považuje za špatné 14 %, za dobré pak 76 % dotázaných osob. Podrobnější analýza ukázala, že situaci ve všech uvedených oblastech vidí častěji jako špatnou lidé, kteří za špatnou považují i svou životní úroveň. Zároveň je možné pozorovat i směr opačný – tedy lidé pohlížející na svou životní úroveň jako na dobrou, hodnotí i uvedené podmínky častěji jako dobré. Lidé v důchodu pak častěji označují za špatnou situaci týkající se zabezpečení ve stáří, života zdravotně postižených, možností pracovat a přístupu ke zdravotní péči. O možnosti být zaměstnán se také častěji negativně vyjadřovali nezaměstnaní a lidé se základním vzděláním. Naopak vysokoškoláci častěji dobře hodnotí situaci ohledně získání bytu, finančních možností k založení rodiny, možností pracovat a přístupu ke vzdělání. Foto: sxc.hu