Transformované fondy hospodaří konzervativně. A konzervativním investicím se v době nízkých úrokových sazeb nedaří. To se nutně podepsalo i na zhodnocení transformovaných fondů. Průměrná míra inflace podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla v roce 2016 hodnoty 0,7 %. To překonalo jen 3 z 8 transformovaných fondů. Ostatní přinesly záporné reálné zhodnocení.

Penzijní společnosti v datech Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) zveřejňují podíl hospodářského výsledku k průměrnému objemu vlastního jmění účastníků. To přibližně odpovídá zhodnocení prostředků účastníků za uplynulý rok.

Tabulka 1: Podíl hospodářského výsledku k průměrnému objemu vlastního jmění účastníků za rok 2016

Zdroj: APS ČR

Penzijní společnost si strhává poplatek za správu. Ten může dosahovat až 0,8 % a je již započítaný v hospodářském výsledku. A dalších poplatek si penzijní společnost může odečíst ze zisku za zhodnocení. I ten je v předběžných číslech již započítaný a činí až 10 % ze zisku (z rozdílu aktuální hodnoty účastnické jednotky a její historicky nejvyšší hodnoty). Konkrétně zákon o doplňkovém penzijním spoření uvádí:

§ 192 Úplata

(3) Výše úplaty činí nejvíce

a) 0,8 % z průměrné roční hodnoty bilanční sumy v transformovaném fondu a

b) 10 % ze zisku vykázaného v účetní závěrce transformovaného fondu.

„Transformované fondy jsou svojí povahou (a zákonem) limitované v možnostech investovat do jiných než velmi konzervativních nástrojů, samotné zhodnocení se proto nepředpokládá vysoké. Důležité je tu ale reálné zhodnocení vložených peněz, tedy po započtení státních příspěvků (případně příspěvků zaměstnavatele nebo daňového zvýhodnění). Typický účastník transformovaných fondů (naspořeno 70 tisíc korun, úložka 700 korun, počítáno se zhodnocením 1 %) reálně zhodnotí své úspory za rok o 4 %, a to se bavíme o typickém (neboli nepřispívá mu zaměstnavatel a nedosáhne na daňové úlevy). Takové reálné zhodnocení v poměru k nulovému riziku na trhu nenajdete,“ uvádí k výsledkům transformovaných fondů Jan Sedláček, tiskový mluvčí APS ČR.

V dlouhém horizontu, na který jsou penzijní fondy stavěny (účastníci si na penzi spoří několik desetiletí), jsou ale výnosy rozhodující a státní příspěvek tvoří jen malý díl. Proto se pro mladé lidi a lidi ve středním věku rozhodně vyplatí vyměnit transformovaný fond za dynamický účastnický fond, kde získají větší potenciál výnosu. A v horizontu několika desítek let je riziko dynamické investice minimální.

Za rok 2016 většina transformovaných fondů reálně (po očištění o inflaci) prodělala. A v následujících letech pravděpodobně bude ještě hůř. Zatímco inflace v posledních měsících začala růst a překonávat 2% inflační cíl České národní banky (ČNB), úroky státních dluhopisů, do nichž v naprosté většině transformované fondy investují, se jen pomalu dostávají ze záporných čísel.

Tabulka 2: Pravděpodobné reálné zhodnocení prostředků účastníků za rok 2016

Zdroj: APS ČR, vlastní výpočty