Tomio Okamura: Co s tím Babišem?
1. 12. 2011 – 9:47 | Životní styl | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Snad denně se mne ptají novináři i lidé na ulici: "Co říkáte na toho Babiše? Co sleduje, o co mu jde?" Pana Babiše blíže neznám, ale je mi celkem jasné, co může sledovat a chtít člověk v jeho postavení - bezesporu v prvé řadě chce, aby mohl pracovat bez závislosti na tom, koho je třeba podmáznout.
____________________________________________________________________________
Komentáře politiků, ekonomů podnikatelů a dalších osobností veřejného života v Česku nemusí být stejné jako názory redakce serveru NašePeníze.cz. Přesto cítíme povinnost informovat čtenáře o názorech všech, z našeho pohledu důležitých, subjektů a osobností.
____________________________________________________________________________
Jeho firmy odvádí asi 600 milionů na daních. Bezesporu ho musí štvát, když se tak velké peníze rozkradou nebo vyhodí za zbytečné pseudoprojekty. Z tohoto pohledu může mít Andrej Babiš jakoukoli minulost - ale stejně jako každý z nás, kdo v naší zemi žijeme, má právo se nejen ptát, co se děje s našimi penězi, ale řekl bych, že všichni máme jistou občanskou povinnost usilovat o změnu k lepšímu.
V posledních letech začali ztrácet trpělivost odboráři, lékaři, policisté, hasiči, učitelé. Je velmi dobře, že trpělivost se stavem naší společnosti ztrácí miliardáři.
Další významný podnikatel míří do politiky - Andrej Babiš
Není to populární, ale já osobně nezatracuji žádnou z parlamentních stran a v tomto ohledu nemám ambice zakládat či vést jakákoli hnutí ani vstupovat do kterékoli strany.
Každá platforma usilující o prospěch naší země je dobrá a jsem za ni vděčný a budu ji podporovat. Stejně jako se snažím s přáteli podporovat slušné a poctivé politiky ze všech politických stran.
Jednou z příčin stávajícího stavu je totiž přehnaná stranickost velké části voličů. Někteří voliči jsou ochotni tolerovat zloděje, pokud jsou z vlastní strany. Další voliči jsou ochotní volit zloděje, jen když sdílí jejich pravé či levé smýšlení nebo když jim naslibují třeba snížení daní. Uvažují pragmaticky - ať si kradou, jen když já z toho taky něco budu mít.
To je totální bláhovost – to, že nechám někoho krást, stejně povede k tomu, že nakonec zchudnu i já. Jen hlupák si myslí, že bohatí nemusí myslet na chudé. Kdo si v chudé zemi koupí produkty bohatých firem?
<%Anketa150%>
Namrkněte do Somálska – tam platí skutečná svoboda - platí volná ruka trhu - vítězí silnější, daně tam jsou nula a stát je slabý jak destilovaná voda. Kdo má pocit, že to je cesta k prosperitě, ať se tam vystěhuje.
V časech krize poznáváme, že k prosperitě je třeba jak solidarita s chudými, tak silný stát, který umí vymoci právo, spravedlnost a který reguluje nebezpečné výstřelky svobodného trhu. Protože svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Stát musí chránit slabší před silnějšími - a to paradoxně i v zájmu silnějších.
Andrej Babiš se připojil k těm, kdo si to uvědomují - nevolá snižte mi daně pro okamžitý zisk. Ne, říká, daně mi klidně zvyšte, jen zajistěte, aby se moje peníze nerozkradly a vynaložily na prospěšné věci.
Ví, že tohle je cesta, jak v bezpečí bude bohatnout on i celá společnost.
V neposlední řadě je třeba zmínit myšlenku firemního vedení státu - tedy námět, který mě už léta fascinuje a již jsem o něm v minulosti také psal: Stát je skutečně velká firma a není lepší řešení, než když ji vedou profíci.
Lidé zkušení, lidé s hmotnou a trestní odpovědností. Lidé vzešlí z otevřených výběrových řízení, nikoli ze zákulisních jednání polických grémií nebo dokonce regionálních stranických klik.
Copak členství ve stranické frakci je klasifikace na vedení resortu s miliardovými rozpočty? Navrhnout takové lidi do exekutivního řízení v soukromé firmě, tak vás spolupracovníci rovnou vezou na psychiatrii.
Myslím, že je načase pohnout věci kupředu. Ne napravo, ne nalevo, ale dopředu. To je směr, kterým se musíme dát a jsem vděčný za každého, kdo se přidá a tu káru z bláta potáhne.
-Tomio Okamura