Nejčastějšími druhy chleba jsou pšeničný, pšenično-žitný a žitno-pšeničný chléb. Názvy informují o tom, jaký druh obilí v chlebu převládá. Žitná mouka má tmavší barvu než pšeničná. Žitné chleby jsou tedy tmavší než pšeničné. Podle barvy těsta lze rozlišit tzv. stupeň vymletosti a typ použité mouky. Čím nižší je stupeň vymletosti, tím má mouka světlejší barvu. Typ mouky ukazuje na množství obsažených minerálních látek . Pšeničná mouka typu 450 (hrubá mouka) obsahuje 450 mg minerálních látek ve 100 g mouky, zatímco pšeničná mouka typu 1 600 obsahuje 1 600 mg minerálů ve 100g. Celozrnné mouky obsahují všechny části zrna, stupeň vymletí tak dosahuje 100 %. Celozrnné chleby mají ve srovnání s ostatními chleby vyšší obsah popelovin v sušině a jsou bohatší na vitamíny (vitamíny skupiny B) a minerální látky (železo, vápník). Kromě toho mají vyšší obsah bílkovin. Pšeničný celozrnný chleba je vždy světlejší než žitný celozrnný. Výživnou hodnotu mají ale obdobnou. Co se obsahu minerálních látek a popelovin týče, více záleží na stupni vymletosti použité mouky než na barvě. Spotřebitelům, kteří chtějí mít jistotu, jaký chleba kupují, doporučujeme, aby žádali vysloveně celozrnný chleba nebo se ptali na typ použité mouky. [ Zdroj: Stiftung Warentest, SOS ]