Švýcaři případ vyšetřují od roku 2005. Generální prokuratura za šest let nashromáždila dostatek důkazů, aby obvinila vedení energetické společnosti z toho, že v řadě zemí včetně Švýcarska vytvořilo "důmyslnou strukturu s cílem přisvojit si firemní majetek".

Podle švýcarské prokuratury tak obvinění mohli převzít společnost, "aniž by utratili jediný cent". Významnou část zpronevěřeného jmění převedli do Švýcarska, aby ho tam legalizovali.

"V souvislosti s těmito aktivitami bylo identifikováno již zhruba 100 bankovních účtů," citoval z prohlášení prokuratury portál swissinfo.ch.

Švýcarské úřady na nich zmrazily již zhruba 600 milionů franků (12,2 miliardy korun).

Název energetické společnosti, která v případu figuruje, odmítají švýcarské úřady zveřejnit. Podle zjištění Mediafaxu jde o Mosteckou uhelnou společnost (MUS).

Jak Mediafax již informoval, česká policie se okolnostmi privatizace MUS zabývala již v minulosti, ale případ odložila s tím, že se nepodařilo prokázat spáchání trestného činu. Loni pak české úřady získaly podklady švýcarské prokuratury, která se transakcemi kolem privatizace MUS zabývá několik let na základě podezřelých bankovních převodů.

Od roku 2009 švýcarské úřady podezírají sedm lidí, z toho šest Čechů, z praní špinavých peněz a takzvaného nekalého hospodaření s veřejnými zájmy, přičemž šlo o bývalé manažery a později vlastníky MUS.

Na základě nových skutečností, které vedení Vrchního státního zastupitelství v Praze nechtělo konkretizovat, zahájila letos v létě česká protikorupční policie vyšetřování nové. To se již netýká podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku, ale přímo korupčního jednání.

Jak dříve uvedla Mladá Fronta Dnes, kupec 46 procent akcií mosteckých dolů, švýcarská firma Investenergy, poslal v roce 1999 provizi ve výši pět milionů dolarů (přes 170 milionů tehdejších korun) na účet na Gibraltar. Stalo se tak těsně po rozhodnutí vlády Miloše Zemana (ČSSD) o privatizaci. K účtu měl přístup zbrojař a lobbista blízký Stanislavu Grossovi (ČSSD) Pavel Musela. Ten údajně peníze dále přerozděloval. Ze švýcarských dokumentů podle listu vyplývá, že část z provize byla přes Kypr převedena na účty lidí z Grossova okolí - Jiřího Martinka a Antonína Sýkory, syna Roberta Sýkory, který následně pomohl Grossovi "zázračně" zbohatnout.

Další více než milion dolarů z provize za prodej MUS šel podle MfD koncem roku 1999 a v roce 2000 formou půjček přes Panamu a Švýcarsko až do tuzemské firmy Nomainvest, půjčky však nebyly nikdy splaceny. Jak deník upozornil, ve firmě měl působit někdejší šéf ekonomické sekce ČSSD Zdeněk Uhlíř.

Nomainvest v roce 2000 poskytl půjčku deset milionů korun Nadačnímu fondu Zdraví pro studenty. Fond krátce předtím založil Gross a jeho blízký spolupracovník - tehdejší místopředseda ČSSD Karel Kobes. Ani tato půjčka nebyla splacena, Nomainvest ji po dvou letech dal nadaci jako dar.

České vyšetřování bude podle představitelů VSZ v Praze trvat minimálně do příštího roku.

-Alina Holušová | MED