Jak ale vypadá svět kolem nás dnes? Je to až s podivem, jak dobře. Tedy alespoň z ekonomického pohledu. Spojené státy, Eurozóna, Japonsko na straně vyspělých zemí. Čína, Indie, Rusko jako zástupci rozvíjejících se zemí. I přes řadu problémů, každý z těchto klíčových hráčů zažívá ekonomický růst.

Poprvé od roku 2009 se svět, poměrně vzácně, nachází v synchronním růstovém cyklu. Tedy velká většina světa zažívá fázi ekonomického růstu. Patrné je to například na rostoucím objemu mezinárodního ochodu. Narůstající poptávka také žene vzhůru také cenu komodit. Těží z toho otevřené proexportní ekonomiky, jako je i ta naše. To díky dění kolem nás máme rekordní tempo růstu HDP a nejnižší nezaměstnanost v EU.

I přes to je však nutné dívat se na budoucnost realisticky. Některé trhy jsou pravděpodobně příliš drahé a vyplatí se držet se od nich chvíli dále. To platí pro americké akcie, které v posledních letech výrazně rostou. I přes to, že se americkým společnostem daří a dařit se jim bude i v nejbližších letech, budou spíš hodnoty firem „dohánět“ ceny svých akcií.

Podobná opatrnost, byť z jiných důvodů platí pro fixně úročené investiční nástroje, tedy dluhopisy. Zde jsou i nadále klíčové kroky centrálních bank, které se po krizi staly do velké míry určovateli dění na trzích. Americký FED je v situaci, kdy již nepotřebuje podporovat ekonomiku přílivem nových peněz. Začne se tak zbavovat dluhopisů, které nakupoval v rámci programů kvantitativního uvolňování. To spolu s rostoucími úrokovými sazbami bude mít negativní dopad na jejich ceny.

Evropská centrální banka je za FEDem poněkud pozadu. Evropská ekonomika sice roste, ale ne natolik, aby ECB ukončila podporu. Dle aktuálního vývoje to vypadá, že první kroky, kterými bude postupné zpomalení tempa nákupu dluhopisů, proběhnou až v roce 2018.

Jaké je tedy nyní nejatraktivnější aktivum? Aktuálně se nám nejvíce líbí zejména evropské akcie, dále evropské korporátní dluhopisy a v neposlední řadě komodity. Evropské akcie mají vyšší potenciál k růstu, jejich ceny nejsou tak nadhodnocené jako v USA. Evropská ekonomika je navíc více otevřená a umí tak více těžit z výše zmíněného globálního synchronního ekonomického růstu.