Běhání za daty a dočasné promo akce trh nespasí

Na otázku, co by řekl zákazníkovi, který při srovnání s ostatními evropskými zeměmi požaduje větší objem dat či levnější služby, odpovídá pan Budník, že takové srovnání není možné. Následně dodává, že O2 nabízí svým zákazníkům řadu služeb, díky kterým mohou data získat i jinak. Jejich příkladem má být aplikace Datomat pro mladé do 26 let, nebo dočasná možnost neomezeného čerpání dat vázaná na konkrétní lokality v rámci pilotně zkoušeného bezdrátového připojení.

Generální ředitel O2 však zapomíná na fakt, že data čerpají i lidé starší 26 let, a zisk několika desítek megabajtů dat v rámci hry spočívající ve zběsilém klikání nebo běhání po městě, ani dočasná promo akce datovou apokalypsu na českém trhu zdaleka nevyřeší.

Přitom v jiných evropských zemích, například v Německu, Francii či Velké Británii, je zcela běžné, že zákazník ke svému tarifu, který už sám o sobě nabízí data neporovnatelná s našimi, získá navíc i přístup k tzv. Wi-Fi hotspotům (zdrojům bezplatného Wi-Fi připojení poskytovaných operátorem na veřejných místech).

Hrozba příplatky není na místě

Podle pana Budníka je polský trh až nezdravě levný, a místní operátoři tak budou se zrušením roamingových poplatků žádat regulátora o zavedení příplatků ve výši velkoobchodních cen roamingových služeb, které zaplatí právě koncoví zákazníci. Můžeme být tedy rádi za naše ceny, díky kterým se příplatkům vyhneme.

Aby však byly podobné příplatky skutečně zavedeny, musí operátor splňovat velmi přísná kritéria stanovená nařízením Evropské unie (ztráta operátora musí dosáhnout alespoň 3 % marže za mobilní služby). I v případě, že by operátor nárok na tyto příplatky skutečně získal, budou polské tarify stále levnější než ty české. Výše poplatků byla prozatím nastavena na 0,86 Kč/min, 0,27 Kč/SMS a 0,21 Kč/MB, a bude v následujících letech stále klesat.

Ukončení smlouvy se prodraží i u nás

Generální ředitel O2 připouští, že ve srovnání s Rakouskem se české ceny skutečně pohybují výše. Vzápětí však dodává, že díky všemožným poplatkům účtovaným rakouskými operátory vyjde porovnání zemí téměř nastejno. Jako jeden z příkladů uvádí i poplatek za ukončení smlouvy. Ten však ve výši 1/5 součtu všech zbývajících měsíčních paušálů účtují při ukončení smlouvy na dobu určitou i čeští operátoři.

Pojištění místo dat opravdu není terno

Pan Budník uvádí, že každý zákazník O2 získá k neomezenému tarifu za 749 Kč měsíčně i řadu výhod, které se nedají jednoduše porovnat a změřit. Jako příklad uvádí voucher v hodnotě 200 korun použitelný každý měsíc k nákupu digitálního obsahu nebo možnost pojištění vázaného na zákaznický tarif.

Vzhledem k tomu, že na českém trhu působí v současné době 53 pojišťovacích institucí, ale pouze tři standardní mobilní operátoři, a vzhledem k tomu, že primární motivací spotřebitele k uzavření smlouvy s mobilním operátorem stále zůstává poptávka po telekomunikačních službách, věříme, že by spotřebitel mnohem více ocenil, kdyby mu operátor raději navýšil objem dat rovnající se hodnotě těchto výhod.

V dolarech se v České republice neplatí

Co se týče neomezených datových tarifů, které nedávno zavedl např. americký T-Mobile, pan Budník uvádí, že tato strategie nemá na českém trhu šanci na úspěch. A to údajně kvůli své ceně ve výši 100 dolarů za dvě SIM karty. Pan Budník však zapomíná na fakt, že průměrný měsíční příjem v USA činí v přepočtu zhruba 63 767 Kč. Americký zákazník tedy zaplatí za tento tarif 4 % svého měsíčního příjmu. Pokud by měl stejné procento mzdy za neomezený datový tarif zaplatit i průměrný český zákazník, vyšel by ho na zhruba 1059 Kč za dvě SIM karty. Nevidíme jediný důvod, proč by měli čeští spotřebitelé vydávat na telekomunikační služby výrazně větší procento svých příjmů než spotřebitelé ve vyspělejších zemích světa.

Při změně smlouvy k lepšímu nemá spotřebitel důvod odcházet

Pan Budník dále uvádí, že bude-li uzákoněna navrhovaná novela zákona o elektronických komunikacích, a získá-li tak spotřebitel právo odstoupit od smlouvy bez sankce při jakékoliv změně smlouvy, ztratí operátoři motivaci jakékoliv pozitivní změny provádět, aby tak neriskovali případnou ztrátu zákazníků. Z logiky věci však nedává žádný smysl, proč by měl spotřebitel při změně smlouvy v jeho prospěch mít zájem na tom tuto smlouvu ukončit.

Slováci už nejsou bratři

Na otázku, proč O2 v České republice, na rozdíl od Slovenska, preferuje smlouvy s úvazkem, uvádí pan Budník, že každý evropský trh má svá specifika, a nedá se zde tedy generalizovat. Vzápětí však přiznává, že i přes neexistenci pevných úvazků podíl O2 na slovenském trhu stále narůstá. Pro českého spotřebitele zůstává tedy záhadou, proč se jej operátor, na rozdíl od slovenských zákazníků, stále snaží zavázat na několik let dopředu.

Neviditelná ruka šedého operátora

Situaci na českém trhu klade generální ředitel O2 částečně za vinu tzv. šedým operátorům - společnostem přeprodávajícím své zvýhodněné firemní tarify běžným spotřebitelům. Dle našeho názoru je však tento fenomén pouze projevem nefungující konkurence panující na tomto trhu. Věříme, že takovéto praktiky by nenašly své uplatnění za situace, kdy by na trhu neexistovaly současné propastné rozdíly mezi korporátními a spotřebitelskými tarify. To, že jsou spotřebitelé ochotni nakupovat služby od prostředníků, svědčí jak o přemrštěnosti cen spotřebitelských tarifů, tak o absenci alternativy, která je pro český trh charakteristická.