Podle poslanců v současnosti vysoké školy nehodnotí důvody přerušení studia. Ekonomicky je tak výhodnější pro budoucí matky, aby rodily až ve chvíli, kdy mají školu za sebou a jsou zaměstnané. Matka, která před zrozením potomka pracovala, má nárok na rodičovskou pomoc v mateřství a může si libovolně vybrat čerpání rodičovského příspěvku.

Matka, která před porodem nikdy nepracovala, dostává prvních devět měsíců po narození dítěte 7,6 tisíce korun a dále pouze 3,8 tisíce korun měsíčně. "Z toho plyne, že je racionální mít dítě až jako zaměstnankyně, nikoli jako studentka," dokládají poslanci TOP 09. Přitom je podle nich těhotenství ve vyšším věku rizikovější.

Návrhem chce TOP 09 pomoci mladým studentkám. Roky, které rodiče stráví s dítětem, by se jim nezapočítávaly do maximální délky studia, nejvýše však v délce mateřské dovolené. Oba rodiče by si mohli do třetího roku dítěte přerušit studium, matka by navíc měla studentská privilegia.

K návrhu mají ovšem připomínky i jednotlivá ministerstva. Například ministr práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) připomíná, že návrh nepočítá s možností narození dvou a více dětí za sebou. Upozorňuje na to, že regulérní délka studia by se mohla prodloužit i o šest let. Zákon by se neměl soustředit pouze na ženy, protože o dítě se může starat i otec, nebo oba rodiče.

Ministerstvu školství se nelíbí, že by měli novopečení rodiče možnost zapsat se znovu do ročníku předtím, než doběhne doba přerušení studia. Kromě toho se novela podle jejich názoru netýká studentek vyšších odborných a středních škol.

Myšlenka větší podpory pro matky-studentky odmítá ministerstvo financí, poukazuje na vysoké výdaje ze státního rozpočtu.

Vzhledem k tomu, že je to poslanecký návrh, bez ohledu na stanovisko Vlády se předloha ocitne v Poslanecké sněmovně, kde o něm zákonodárci rozhodnou.

-Jan Drahorád | MED