Krušné chvíle stavebního spoření nastaly již v loňském roce, kdy se o snižování státního příspěvku přestalo mluvit a začalo se konat. Meziročně padají prodeje nových smluv o stavebním spoření o desítky procent a není se co divit: Lidé již nevěří, že se podmínky státního příspěvku ještě nezhorší. Plně se tak ukazuje závislost stavebních spořitelen na státní podpoře.

Za loňský rok stát vyplatil státní příspěvek ve výši téměř 10,5 mld. Kč (meziročně o více než 20 % méně). V poměru k bilionovému rozpočtu a stamiliardovým schodkům se jedná o částku malou, ale po drobných úsporách lze nashromáždit úspory velké – a škrty ve státním příspěvku budou znát i v dalších letech.

Tabulka 1: Vývoj výdajů na státní příspěvek stavebního spoření v příslušných letech

Zdroj: AČSS

Snížení státního příspěvku činí stavební spoření nepochybně méně atraktivní. I tak lze dosáhnout výnosu na šestiletém období až přes 5 %. (Při zahrnutí státního příspěvku, na nějž si stát aktuálně musí půjčovat za 4,25% úrok, aby se na smlouvách o stavebním spoření zhodnocoval o 1 až 3 % ročně…) Největší riziko stavebního spoření ale plyne z nejistoty, zda stejné podmínky státního příspěvku přetrvají alespoň šestiletou vázací dobu – a to nemusí.

Není se tak čemu divit, že stavební spořitelny nezažívají své nejlepší období a vykazují meziroční propady jak nově uzavřených, tak celého portfolia smluv. Nejvíce v tomto ohledu „trpí“ Modrá pyramida a Buřinka a otazník visí nad ČMSS, která do „nových smluv“ zahrnuje i navýšení cílové částky.

-Petr Zámečník | Více na Hypoindex.cz