Stavební spořitelny budou půjčovat i na vysokoškolská studia
16. 8. 2007 – 9:02 |
Naše peníze |
Redakce NašePeníze.cz
Vysoká škola je finančně náročná pro většinu studentů, i rodiče studentů. Jsou studenti, kteří mají potenciál v životě dosáhnout zajímavých pracovních výsledků. Bohužel však ne vždy je dostatek finančních prostředků, aby mohli studovat pro lepší uplatnění na trhu práce. V mnoha zemích jsou půjčky a úvěry pro studenty běžnou součástí bankovního systému. V České republice se školství a bankovní systém teprve učí „spolupracovat“. Novinkou mají být levné úvěry na studium ze stavebního spoření. Informovaly o tom Hospodářské noviny.
Hospodářské noviny uvádějí, že na takový výhodný úvěr by měli mít nárok studenti, kteří studují pouze na jedné vysoké škole.
Stavební spoření dnes slouží hlavně k financování oprav a rekonstrukcí bytů a domů. Někde jsou využity jako doplněk k hypotékám. Mnoho domáctností však využívá takto výhodně naspořené prostředky k financování i dalších potřeb.
Možnost takto naspořené prostředky použít na studium je proto velmi vítaná nejen pro rodiny, ale také pro ministerstvo školství a mládeže, které s tímto návrhem přišlo.
Podle HN se Ministerstvo školství totiž dohodlo s Asociací stavebních spořitelen, které by takové služby s garancí státu mladým lidem nabízely.
„O konceptu půjček a spoření na vzdělání budeme ještě jednat. Nicméně myšlenka se nám líbí,“ vysvětluje Vojtěch Lukáš, předseda Asociace stavebních spořitelen.
Využívat stavební spoření na studium by mohli studenti moci od roku 2009. „Budeme iniciovat novelu zákona o stavebním spoření. Nyní nás ještě čekají debaty s ministerstvem financí. Předběžně už ale víme, že se ministrovi Kalouskovi tento nápad líbí,“ podotýká Simona Weidnerová z analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství.
Podle Hospodářských novin, by mohli srodiče ukládat peníze na vzdělání svým dětem od jejich narození. Stát by jim k tomu ročně přispíval dvaceti pěti procenty z uložené částky. Z úspor by studenti dostávali měsíčně nejvýše šest a půl tisíce korun. To zhruba odpovídá dnešním nákladům posluchače veřejné univerzity. Částka by měla pokrýt výdaje na bydlení, cestování, stravu i učebnice. „Pokud by se ale student rozhodl, že na školu nepůjde, peníze by se mu případně mohly převést na bydlení,“ vysvětluje HN Vojtěch Lukáš.
Finance z našetřeného balíku by si student podle plánu ministerstva školství mohl vybírat kdykoliv. Nemusel by čekat na uplynutí doby pěti let, podobně jako je tomu u stavebního spoření.
„Do úspor by student nemusel ale sahat každý měsíc. Záleželo by na něm, zda by si vydělal například na brigádě,“ dodává Weidnerová. Pokud by však našetřené peníze nestačily, vzal by si student nízkoúročenou půjčku. A tu by pak splácel až po dokončení školy.