Státní příspěvek na stavební spoření za loňský rok, který budou stavební spořitelny budou připisovat v nejbližších dnech, bude zdaněn mimořádnou daní ve výši 50 %. Místo až 4 500 Kč u "starých" smluv tak klienti získají maximálně 2 250 Kč, místo až 3 000 Kč u "nových" smluv obdrží nejvíce 1 500 Kč. Úspory na stavebním spoření od letošního roku jsou podporovány příspěvkem ve výši 10 % s maximem na 2 000 Kč. A v neposlední řadě úroky v letošním roce připsané budou zdaněny standardní daní z příjmu ve výši 15 %.

A nebo bude všechno jinak? U Ústavního soudu leží stížnost na "neoprávněné využití procesu legislativní nouze" při schvalování změn ve stavebním spoření. A právě Ústavní soud včera v obdobné kauze rozhodl ve prospěch žalující ČSSD. Je tedy velmi pravděpodobné, že i v případě stavebního spoření dojde k obdobnému verdiktu.

Stavební spoření jako spoření na důchod? Spořitelny o to usilují

Ani v případě, kdy by Ústavní soud rozhodl o neplatnosti snížení státního příspěvku z důvodu jeho schválení v procesu legislativní nouze, neznamená to, že bude příspěvek zvýšen nebo že nebude za loňský rok zdaněn. Ústavní soud v případě zrušení zákona zpravidla ponechává vládě dostatek času pro jeho opětovné přijetí formou odpovídající demokratickému zřízení.

Schvalování změn ve stavebním spoření

Změny ve stavebním spoření byly podrobeny tvrdé kritice. Zejména stavebním spořitelnám (a populistickým politikům) se nelíbilo, že se snížení státního příspěvku dotýká i již uzavřených smluv. Když byla snižována státní podpora stavebního spoření v roce 2003, prosadily stavební spořitelny její snížení až pro nově uzavřené smlouvy. To vedlo k razantnímu nárůstu počtu nově uzavřených smluv - a zároveň k růstu výdajů na státní příspěvek.

V případě státního příspěvku se o tzv. "retroaktivitu" v pravém slova smyslu nejedná. Pokud by stát neměl mít možnost zasahovat zákony do již uzavřených smluvních vztahů, nemohl by kupříkladu ani měnit daně. Vždyť jejich prostřednictvím vstupuje do uzavřeného vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Z pohledu legislativní jistoty je mnohem nebezpečnější zdanění státního příspěvku za loňský rok 50% daní z příjmu. V případě, že by tento precedens prošel bez povšimnutí, by se mohl stát neřízenou střelou v rukách legislativců. A už se tak i děje. Stačí vzpomenout na zdanění elektřiny vyrobené v solárních elektrárnách (jejichž výkupní ceny elektřiny jsou nehorázné, ovšem řešení pomocí zdanění nepředstavuje nejlepší cestu k nápravě).

Nebezpečné na "mimořádné dani" je, že stát prostřednictvím dotací láká své občany či firmy k určitému jednání - a následně dotace zabaví formou daně. Tím se snižuje důvěryhodnost státu.

Všechny změny ve stavebním spoření byly navíc přijaty v režimu legislativní nouze. Tu smí vláda vyhlásit pouze ve válečném stavu nebo v případě, kdy hrozí značné ekonomické škody. Hlavním důvodem pro vyhlášení legislativní nouze byla přitom prohra vládních stran v senátních volbách, díky které by zákony neprošly senátem - a nebyly by tudíž schváleny do konce roku.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud včera rozhodoval o jiném balíku úsporných zákonů schválených v režimu legislativní nouze. A zákony zrušil. Nicméně ponechal vládě prostor pro jejich opětovné schválení. Pokud projdou legislativním procesem do konce letošního roku, nic se nestane. Pokud by ovšem schváleny z jakéhokoli důvodu nebyly, úspory v objemu 23,5 mld. Kč se konat nebudou - a občané tohoto státu se ještě více zadluží.

Součástí Ústavním soudem "podmínečně zrušeného" balíku úsporných opatření je i zákon snižující příjem poslanců - konkrétně zahrnutí cestovních a ubytovacích náhrad do základu daně z příjmů. Až s první letošní výplatou si ovšem někteří poslanci uvědomili, co si odhlasovali. Nezahrnuli náhrady pouze do daňového základu, ale i do základu pro sociální a zdravotní pojištění, čímž si mzdy snížili více než si mysleli.

Poslanci tak na jednu stranu ukázali, jak dobře vykonávají svou legislativní práci ("jak asi čtou jiné zákony, když si nepřečtou ani zákon, který rozhoduje o jejich vlastním příjmu"), zároveň ale poskytli argument pro Ústavní soud ("schvalování v legislativní nouzi bylo příliš rychlé, když si poslanci nestihli ani přečíst zákon rozhodující o výši jejich příjmů").

-Petr Zámečník, Celý článek najdete na Hypoindex.cz