"Žádnému předkladateli se nedostalo té cti, aby se jeho předloze dočkalo takové diskuse, jako zákonu o stavebním spoření. Zaslechli jsme více než stovky diskusních příspěvků k tomuto vládnímu návrhu, mnoho argumentů jsme mohli slyšet po nocích několikrát po sobě. Při vší úctě k argumentům se mohu částečně ztotožnit pouze s vyjádřením pana Koskuby, který vyjádřil názor, že všichni tady vypadáme jako blbci," řekl před závěrečným hlasováním ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Reagoval tak na třídenní jednání sněmovny, které vedli poslanci kvůli obstrukcím ČSSD i v nočních a ranních hodinách.

"Sněmovna návrh schválila již dvakrát, protože ji už jednou zrušil Ústavní soud. V duchu nálezu Ústavního soudu vláda vypustila napadené ustanovení a v nezměněné podobě ho předložila Poslanecké sněmovně, ta ho schválila. Senát měl jiný názor. Já bych chtěl poprosit, aby sněmovna setrvala na svém stanovisku," připomněl historii projednávání novely Kalousek při zahájení jednání o tomto bodě.

Nezabránil však střídání poslanců opozice u řečnického pultíku, a to ani přesto, že sněmovna vyslyšela návrh předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury a zkrátila projevy poslanců na deset minut. Omezila rovněž i počet vystoupení jednoho poslance na dvě.

<%Anketa273%>

"My – jako sociální demokraté – s novelou zákona o stavebním spoření nesouhlasíme a jsem velmi rád, že se proti ní postavil i Senát. Je to chybný zásah do systému a ve svém důsledku i další útok na střední vrstvy. Uděláme vše pro to, aby tato norma neprošla. A to i včetně legitimního parlamentního nástroje, kterým jsou obstrukce," vysvětlil postoj ČSSD její předseda Bohuslav Sobotka.

Stejný názor zastává i klub komunistických poslanců. "KSČM byla proti vládní novele stavebního spoření. Proto jsme uvítali, že ji Senát vrátil sněmovně s pozměňovacím návrhem. Jsme pro senátní návrh z několika důvodů. Stávající systém stavebního spoření potřebuje úpravy, ale nejsou to úpravy, které navrhla vláda a které koaliční mašinérie protlačila Poslaneckou sněmovnou," vysvětlil poslanec Petr Braný.

Postavil se tak za pozměňovací návrh horní parlamentní komory, která sněmovně doporučila zachovat systém stavebního spoření z roku 2010. Návrh také vypouští zdanění připsaných úroků ze stavebního spoření.

"Stavební spoření je nástroj, který má v současném ekonomickém světě hodnotu a jeho zrušení by bylo fatální chybou," komentoval vládní návrh první místopředseda sociálních demokratů Michal Hašek.

Novelu zákona, která změny ve stavebním spoření přináší, připravilo ministerstvo financí v reakci na verdikt Ústavního soudu. Poslanecká sněmovna ho nakonec schválila 109 hlasy koaličních poslanců, proti novele se postavilo 73 poslanců z opozičních řad.

Nález soudu se týkal 50procentního zdanění podpory stavebního spoření za předchozí rok, které ústavní soudci s okamžitou platností v dubnu zrušili. Stát musel narychlo vyplatit i druhou polovinu státní podpory lidem za rok 2010, což stálo rozpočet 5,25 miliardy korun.

Spolu se snížením podpory vláda prosadila, aby byla zrušená daňová výjimka pro úroky ze stavebního spoření. Podle ministra financí Kalouska je tím finanční produkt zvýhodněný a chce, aby se i na něj vztahovala 15procentní daň. Státní pokladna by si díky tomu měla přilepšit o jednu nebo až půldruhé miliardy korun.

Dvoutisícová hranice pro státní podporu, která představuje deset procent z naspořené částky omezené limitem 20 tisíc korun, je platná i pro rok 2011. Vláda její zavedení prosadila a podle Kalouskových propočtů ušetřila státnímu rozpočtu tři až 4,5 miliardy korun.

Pokud by se k žádným změnám nepřistoupilo, zvýšil by se od příštího roku strop pro podporu v závislosti na datu uzavření smlouvy až na 4500 korun. Ústavní soud nechal totiž redukci podpory v platnosti jen do 31. prosince, když vyhověl stížnosti zákonodárců ČSSD.

-Karolina Brožová, Jan Kálal | MED