Státní zaměstnanci mohou v příštím roce přijít o tisíce korun měsíčně
25. 12. 2010 – 9:29 | Práce | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Změny, které v zákoníku práce a některých vládních nařízeních připravila vláda v souvislosti s úspornými opatřeními, mohou některé státní zaměstnance připravit až o tisíce korun měsíčně. Vyplývá to z propočtů agentury Mediafax.
Vláda svými kroky výrazně změnila systém odměňování zaměstnanců, takže u převážné většiny z nich již nebude hrát roli počet odpracovaných let, ale spíše jejich schopnost dohody se zaměstnavatelem. Někteří zaměstnanci se tak mohou "propadnout" do nižšího platového stupně, než na jakém jsou dosud, a přijít měsíčně o tisíce korun.
Kabinet totiž nejprve schválil změnu zákoníku práce, která umožňuje vládě nařízením stanovit okruh zaměstnanců, u nichž je možné použít platy s rozpětím mezi prvním a posledním platovým stupněm. De facto jde o rozšíření současné praxe, neboť tento způsob odměňování již existuje například ve zdravotnictví.
- Může se hodit: Mzdová kalkulačka
Plat zaměstnance ve státní nebo veřejné sféře se stanovuje na základě několika parametrů, z nichž první je platová třída. Ta vychází z katalogu zaměstnání, který má rovněž podobu vládního nařízení. V tomto dokumentu jsou vypsaná nejrůznější povolání a podle míry obtížnosti jsou rozřazena do jednotlivých platových tříd, kterých je celkem 16.
Dalším nezbytným údajem pro výpočet platu je platový stupeň. Ten je v současnosti vázán na počet odpracovaných let. Stupňů je celkem dvanáct, přičemž první slouží pro nově nastoupivší pracovníky v prvním roce v zaměstnání. Poslední platový stupeň slouží pro ty, kteří na jednom místě vydrželi 32 let a více. Zařazení do platového stupně je ještě korigované osobní situací zaměstnance, tj. čerpání mateřské dovolené, dosavadní praxe v podobném zaměstnání atd.
Tato praxe se právě změní, protože kromě pedagogů budou mít všichni zaměstnanci platy s rozpětím mezi prvním a posledním platovým stupněm. To má jednotlivým zaměstnavatelům uvolnit ruce ve stanovování výše mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) si od tohoto kroku mimo jiné slibuje, že bude možné lépe zaplatit nové zaměstnance s vysokou kvalifikací, a naopak snížit plat těm, kteří mají vysoký plat jen proto, že na dané pozici vydrželi desítky let. Rozdíl mezi prvním a posledním platovým stupněm se pohybuje v řádu tisíců korun.
Podle platové třídy a platového stupně si zaměstnanec v příslušné tabulce vyhledá svůj platový tarif. Tabulky jsou celkem tři: pro zaměstnance s rozhodovací pravomocí, vědecké pracovníky či zdravotníky, pro pedagogické pracovníky a pro ostatní. Podle výše uvedených údajů si tedy zaměstnanec zjistí svůj platový tarif.
Vláda však také v souladu se svým programovým prohlášením přilepšila pedagogům, protože v příslušném nařízení vlády přibyly dvě nové platové tabulky pro učitele, v nichž jsou jednotlivé platové tarify vyšší, než byly dosud.
Platový tarif však není konečná částka, kterou bude zaměstnanec brát, protože podle zákoníku práce má ještě možnost osobního ohodnocení. To se může vyšplhat až na 50 procent platového tarifu, v mimořádných případech až na 100 procent. Podle statistik Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) tvoří plat státních zaměstnanců v průměru ze 70 procent tarif a ze zbylých 30 procent osobní ohodnocení.
Další novinkou jsou smluvní platy, které by bylo možné sjednat v nejvyšších platových třídách. Na ty by již tabulky neměly vliv a jejich výše by se odvozovala pouze z dohody mezi zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem.
Vláda si od těchto kroků také slibuje možnost dostát svého závazku na snížení objemu mezd o deset procent, který vyplývá z jejího programového prohlášení. Z výše uvedeného je zřejmé, že zaměstnancům by mohly platy dokonce vzrůst, ale v takovém případě by jednotliví zaměstnavatelé museli přikročit k masovému propouštění. Očekává se spíše kombinace propouštění a snižování platů.
Odboráři striktně odmítají všechny výše popsané změny. Platy s rozpětím nabourávají jistotu platové tabulky a žádný ze zaměstnanců si tedy nemůže být zcela jist, kolik v příštím roce bude pobírat. Vláda původně navrhla odborům, aby stanovily okruh zaměstnanců, jichž by se platy s rozpětím týkaly. Odbory však návrh odmítly jako celek, a tak vláda rozhodla o plošném zavedení tohoto opatření.
Výjimku tvoří příslušníci ozbrojených složek a hasiči. Těmto skupinám zaměstnanců jsou platy plošně sníženy o deset procent. U některých útvarů podle tvrzení samotných policistů také dochází ke změnám v proplácení přesčasů a nočních služeb, což má opět negativní vliv na výši jejich platů.
-Jiří Táborský,MED