Výnosy státních dluhopisů České republiky se pohybují na historických minimech. Dluhopisy s kratší splatností nesou dokonce záporné výnosy. Dlouhodobé dluhopisy sice nějaký výnos přináší, ale dlouhodobě se při inflačním cíli České národní banky (ČNB) nevyplatí. Reálné zhodnocení nepřinesou. Penzijní společnosti se proto českých státních dluhopisů zbavují.

Nejvíce se výprodeje penzijních společností projevily u účastnických fondů. Zatímco koncem roku 2015 jich měly v portfoliích 54,14 %, což představovalo více než polovinu investovaných prostředků, již koncem třetího čtvrtletí 2016 čítaly státní dluhopisy jen 32,54 %, tedy necelou třetinu investovaných peněz. Transformované fondy české státní dluhopisy ve stejném období naopak dokupovaly. Z 69,12 % se jejich podíl v portfoliích zvýšil na 72,44 %.

Výnosy 10letých státních dluhopisů

Ani výnosy 10letých státních dluhopisů nejsou nijak zářné. Pokud je penzijní společnost zařadí do svého portfolia, může očekávat minimální výnos, zpravidla pod inflací. Koncem září 2017 dosáhly historicky nejnižších hodnot 0,25 %, ovšem i nejvyšší loňské výnosy na úrovni 0,62 % z konce ledna 2017 jsou hluboko pod inflačním cílem České národní banky (ČNB) na úrovni 2 % s rozmezím od 1 % do 3 %.

Penzijní společnost může dluhopisy v určité míře účtovat tzv. do splatnosti. To znamená, že je zaúčtuje při nákupu a nepřeceňuje jejich hodnotu na základě tržní ceny. Tyto dluhopisy následně drží celou dobu až do splatnosti – a inkasuje výnos, s jakým dluhopisy zakoupila. V tomto případě i jen 0,25 % ročně po dobu 10 let.

„Do splatnosti“ může dluhopisy účtovat jen v určité míře. Zbytek musí oceňovat v tržních cenách. Pokud ovšem výnosy vzrostou, tržní cena dluhopisů klesá… a penzijní společnost účtuje ztrátu. U transformovaných fondů by ji ovšem musel akcionář (majitel penzijní společnosti) uhradit z vlastních zdrojů. Proto se bude snažit řídit investice tak, aby zůstaly výnosy kladné.

Penzijní společnosti do transformovaných fondů ovšem nemusí nakupovat 10leté dluhopisy. Na trhu je možné získat např. dluhopisy s plovoucím výnosem, jejichž výnos se pohybuje kolem nuly, ale má perspektivu budoucího růstu s růstem úrokových sazeb. Nehrozí ani pokles jeho ceny v okamžiku růstu úroků.

Kam investují účastnické fondy

Účastnické fondy investují podle jejich rizikovosti do nejrůznějších aktiv od běžných účtů po akcie a alternativní investice. V agregované podobě se po snížení investic do českých státních dluhopisů více orientovaly na jiná aktiva. Nelze ale říci, že by se zaměřily jen na rizikovější aktiva.

Z bezpečných, ale méně výnosných aktiv narostly investice do běžných účtů a termínovaných vkladů (ze 17,61 % na 23,48 %). Na druhou klesly i investice do dluhopisů zemí OECD a MFI (z 15,21 % na 13,33 %). A narostly ostatní dluhopisy (z 12,27 % na 16,55 %).

K významnějšímu pohybu došlo ale i u rizikovějších aktiv. Penzijní společnosti do svých účastnických fondů dokoupily akcie (z 8,77 % na 12,16 %). A došlo k navýšení i podílových listů podílových fondů (z 1,22 % na 1,76 %).

Pozitivní zprávou účastnických fondů též je, že za první tři čtvrtletí loňského roku navýšily vlastní kapitál o více než 56 %. Částečně se jedná o nové vklady účastníků a částečně o přechody z transformovaných fondů. Z nich odešlo (buď se nechalo vyplatit, nebo přestoupilo do účastnických fondů) 214 294 účastníků. Přesto vklady v transformovaných fondech stouply o více než 5 % na 357,4 mld. Kč.