Jedinou pozitivní zprávou na celém výsledku je, že Česko se drží nad vodou díky zahraničnímu obchodu. Česká ekonomika je velmi otevřená vůči okolním zemím, a tak její prosperita roste a padá s tím, jak se vyvíjí poptávka v dalších zemích. Propad zemí na periferii eurozóny nás tak zatím nezasáhl, protože vývoz se zaměřuje hlavně na Německo, které je tradičním obchodním partnerem a na vývozu se podílí asi jednou třetinou. V tomto čtvrtletí pozitivně působila ještě tvorba hrubého fixního kapitálu (meziroční stagnace, ale mezičtvrtletně +7,0 %), čili investice firem do rekonstrukcí, investic a modernizací.

Naopak v kritickém stavu je domácí poptávka, neboli výdaje domácností na konečnou spotřebu. Meziročně klesla o 3,3 % a v porovnání s prvním čtvrtletím o 1,1 %. Takový pokles je zásadní ranou pro celou ekonomiku. Mzdy nestíhají dohánět ceny, které rostou hlavně u nezbytných výdajů, jako jsou potraviny nebo bydlení. Na konečných cenách se letos výrazně projevuje i vliv vyšších daní, který poptávku dále utlumuje. Zároveň výhledy na další období nejsou nejlepší a i druhá polovina roku bude v podobném znamení.

Nízké jsou i výdaje vlády (meziročně -0,9 %, mezičtvrtletně -1,1 %). Ta se dlouhodobě snaží šetřit, aby udržela schodek státního rozpočtu a veřejný dluh v přijatelné míře. Projevuje se to samozřejmě i na dalších oblastech. Jedním z nejvíce zasažených oborů je stavebnictví (meziročně - 11,6 %), které bylo dlouhá léta podporované ze státních rozpočtů. Kohoutek s přívodem peněz do stavebnictví je nyní zastavený, a tak odvětví strádá.

Pokračující hluboký propad spotřeby domácností může dál podpořit hlasy v ČNB o snížení sazeb (0,50% -> 0,25%), které nelze vyloučit na jednom z dvou následujících zasedání (27. září, 1.listopadu). Slabším sazbám může nahrát i aktuálně silnější koruna.

Ing. Michal Kozub, Analytik | Petr Sklenář, ekonom