Celkové odvody do veřejných rozpočtů by se však mohly přiblížit až 10 miliardám korun. Další stovky milionů od provozovatelů loterií totiž představují neuplatněná DPH. Loterní společnosti si totiž ze zákona nemohou DPH uplatňovat, což znamená, že každý nákup zboží a služeb se jim prodražuje o dalších 21 procent. Nově provozovatelé loterií odvádějí také standardní daň z příjmů právnických osob.

"Očekávali jsme, že příjmy státního i obecních rozpočtů budou ještě vyšší. Nicméně velkou roli zde sehrály neuvážené regulační vyhlášky, které přijala některá města. Nejen, že se tímto krokem připravují o spousty peněz a vytlačují odsud legální podnikatele, ale především otevírají prostor nelegálním provozovatelům. Ti si jako místo svého působení vybírají především místa s nulovou tolerancí k hazardu a dávají o sobě vědět čím dál častěji," uvedl Petr Vrzáň, výkonný ředitel SPELOS.

Ministerstvo financí k zveřejněným číslům uvedlo, že cílem změn herního a daňových zákonů bylo zvýšit odvodovou zátěž hazardu, zrušit jeho neopodstatněné výhody (např. osvobození od daně z příjmu) a navýšit příjmy obcí, což se skutečně stalo. "Částka 7,6 miliardy korun za rok 2012 souhlasí, stejně jako rozdělení výnosu mezi obce a stát. Co se týče DPH a daně z příjmů, data zatím k dispozici nemáme," uvedl Jakub Haas z ministerstva financí.

Provozovatelé loterií a jiných podobných her jsou jedním z největších přispěvatelů do veřejných rozpočtů a zároveň významným zaměstnavatelem. Na provozování loterií jsou v rámci dalších subjektů, jako jsou restaurační zařízení, závislé desítky tisíc zaměstnanců. Podle průzkumu sdružení SPELOS může jít až o 45 tisíc lidí.

Jan Soukup | MED