Huml: Dostal jsem lekci a poučil se. Vydávám se však opačným směrem, než si přeje druhá strana
8. 4. 2011 – 9:07 | Politika | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Současné dění ve straně Věci veřejné přináší mnoho otazníků. Málokdo se již vyzná v tom kdo koho začal obviňovat a proč. Třeba vám, čtenářům NašePeníze.cz pomůže s orientací dopis asi jednoho z mála důvěryhodných politiku Stanislava Humla.
Analýza - dopis kolegům poslancům, který unikl do médií a vyvrcholil mým vyloučením z klubu VV
Vážené kolegyně a kolegové,
Když už jsme se díky článku v Právu dostali takhle daleko, tak ještě toto sdělení:
Moje pseudokauza byla s pravděpodobností 99% odstartována z pokynu vedení strany Věci veřejné. Vše do sebe zapadá.
Chronologie: Ležela u ledu. Všechny obvyklé lhůty vypršely!! Pár dní poté, co se vedení strany o ní dozvědělo nastala změna. Prosinec 2010 - časopis Týden a možná náhodný pokus o rozhovor, V lednu 2011 moje informace vedení strany. Únor 2011 žádost o vydání.
Sloužil jsem u policie příliš dlouho, abych nevěděl, že požádat o vydání poslance bez vědomí vedení ministerstva vnitra, minimálně bez konzultace, nepřichází v úvahu. Podklad musí být okovaný, nevyvratitelný. Subjektivní stránka prozkoumána (bez výslechů nelze). Nebylo tomu tak a přesto to z vnitra odešlo. Žádost o mé vydání byla vypracována bez podkladu, diletantsky a narychlo ve spěchu, proto spadla na Mandátovém a imunitním výboru pod koberec. Kdyby bylo vše, jak má být, musel bych být k věci vyslechnut já a všichni zpracovatelé posudku. Nebylo tomu tak. A to je pseudokauza stará 2 roky, kdy bylo mnoho času. Omylem jsem si myslel, že jde o pomstu vedení policie za zveřejnění nemravných odměn. V době, kdy z policie odešla žádost o moje vydání, měli někteří z Věcí veřejných Ministerstvo vnitra dlouho "pod kontrolou", o což velmi usilovali.
Srovnám. Na senátora Vondru mají titíž lidé několik trestních oznámení. Umíte si představit, že by bez toho, že ho vyslechnou (jako v mém případě) požádali Senát o jeho vydání? Víte co by se tomu policajtovi stalo? Na senátora Vondru nikdy takováto žádost neodejde. To odloží rovnou. I kdyby bylo podezření sebesilnější, senátora Vondru koupat přes sdělovací prostředky, jak je podezřelý, aniž by jeho a všechny případné svědky policie nevyslechla nebudeme. A tlačit přes imunitu na vydání, samozřejmě také ne. To bylo potřeba udělat jen mně. Tím neříkám, že by dnes či zítra měl být senátor vydán. Jeho kauza posloužila jen jako příklad !!
Také se ptám, komu a proč vyhovuje hledat stále nějaké odpadlíky, přeběhlíky, donašeče novinářům. Navrhovat pak usnesení, že poslanci nemají nárok na informace !!!!! Aby si mohli v zákulisí dělat co se jim zlíbí? A když si to vyhodnotím, tak si s hrůzou uvědomuji, že je to opět možná manévr, jak se na klubu nebavit důležitých věcech, které byly na programu. A má smysl, abych chodil na klub, kde zásadní informace nezazní?
Kdo je kdo se mělo poznat podle hlasování, pamatujete na tu hlášku? Jsme tedy opravdu různorodá skupina. Protože přesně vím, že nejde o spiknutí, musím konstatovat, že tato vyhrůžka nezabrala. A těm statečným poděkovat. Byl jsem k vám, v první reakci na článek v Právu, velmi strohý. Rozhodně jsem vám nechtěl vynadat, jak se píše v PL. Bránil jsem se napadení, že za nevydání mohu já sám. Zhatili jste - jsme plán. Vy nevědomky. Měl jsem být ještě dlouho vláčen sdělovacími prostředky a zaměstnán svou pseudo kauzou. Vůbec jsem nepočítal, že nebudu vydán a byl jsem připraven na dlouhý rok. Jak však přesně vystihl Marek Benda - kdyby nebyl Stanislav Huml poslanec, to stíhání se nevede, má pravdu. Někomu, všichni víme komu, to nevyšlo. V pátek prohrál.
Nejsem zatrpklý. Ač jsem všechno věděl, neřekl jsem vám to před volbou. Nechtěl jsem vypadat jako slaboch, který tím žádá o slitování. Teď je situace jiná. Předávám informaci. Jak zleva tak i zprava mi poslanci říkali, "jde to z Vaší politické strany". A těchto poslanců (z ODS i ČSSD) bylo poměrně hodně. Proto možná hlasovali pro moje nevydání.
Jdeme dál. Jsem stále vykroužkovaný a nechtěný koaliční partner VV, od včerejška zase s trochu menší mírou loajality. Stále tvrdím, že strach je špatný rádce. Necháte-li se vydírat nebo koupit, jste do konce volebního období loutky. Na mém případě vidíte, že existují všehoschopní lidé, kteří se nás snaží ovládnout podivnými metodami a využívají nás ve svůj prospěch. Vzpomínám, jak jsem byl na prvním klubu šacován ABL a zbaven PC a telefonu. U oběda se mě poslanci ODS ptali, zda je pravda, že jsme byli nahráváni. Pak mi byl vnucován firemní asistent (abych byl pod kontrolou?), jinak nedostanu funkci ve Sněmovně, to byl začátek. Takové malé vydírání. Neposlechl jsem.
Pokud nezačne vše fungovat jak má, nenastoupí demokratické principy, tak voliči přečtou, že jsme loutky a budeme směšní, jako se to stalo u mnohých. Úplný začátek je třeba hledat u oné komické a protiústavní smlouvy na 7 mega. Hra na demokracii, jak správně napsala Katka, skončila. Měla slabou chvilku pravdomluvnosti. Stejně jako já u Barbory Tachecí. Přesto jsem si za těmi slovy zůstal stát. Dodnes mám ten rozhovor na svých stránkách.
Kristýna Kočí bude odvolána, měla "stát s pistolí u hlavy" každého jednoho z nás a hlídat jak hlasujeme. Skvělá perspektiva s novým předsedou.
Dostal jsem lekci a poučil jsem se. Vydávám se však opačným směrem, než jakým si druhá strana přeje. A je to jediná možná cesta. Ta opačná vede k ponížení a ztrátě cti. Musí se však změnit stav uvnitř klubu a zřejmě i ve straně.
Kdo pustí tento mail novinářům? Já to nebudu, to nejsou moje metody, a tentokrát neunikne. Vsadíte se? Tento mail je opravdu určen jen Vaším očím.
Zvdeřejněno 8.4.2011
