- Šrotovné v Česku získáte na vše možné, jen ne na auta
- Topolánek: Šrotovné by mělo počkat na příští rok
- Šrotovné aneb Past na domácnosti i ekonomiku

Součástí analýzy byl i průzkum stanoviska tuzemských podniků. Ten ukázal, že velká většina těchto firem se k tomuto kroku staví odmítavě. Průzkum byl proveden na vzorku téměř 877 podniků v celé ČR. „Z analýzy, kterou máme k dispozici a jednotlivých názorů českých podnikatelů, vyplývá, že zavedení šrotovného by v současné době české ekonomice neprospělo,“ uvedl k výsledkům výzkumu i samotné analýzy prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Proti zavádění tohoto typu podpory se staví 63 tuzemských podniků, které zaměstnávají do 250 zaměstnanců

Analýzu společně s hospodářskou komorou vypracoval Institut rozvoje podnikání – útvar působící na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE), který se zabývá podnikáním v ČR a jeho rozvojem. „Institut rozvoje podnikání při VŠE se pečlivě zabýval otázkou šrotovného v ČR a vlivem jeho případného zavedení na tuzemskou ekonomiku, se zvláštním zřetelem na fungování malých a středních firem. Z analýzy vyplývá, že drtivá většina tuzemských podniků by na tomto kroku spíše tratila. Domníváme se, že pro ekonomiku ČR je prospěšnější situace, kdy stabilně funguje velké množství menších podniků, než upřednostnění krátkodobých zájmů několika velkých společností z automobilového průmyslu,“ Uvedl ředitel Institutu Miroslav Křížek.

Analýza také ukázala, že automobilový průmysl dostatečně profituje ze zavedení šrotovného v zemích, kam směřuje český export. Proto je zavedení podobného opatření v tuzemsku v současné době zbytečné. Automobilkám by naopak v dlouhodobějším horizontu mohlo šrotovné zapříčinit silnější problémy, než kterých jsme doposud svědky. „Česká republika je exportně zaměřená země. Země jako Francie, Německo a Itálie nám svým zavedením šrotovného pomáhají daleko více, než bychom si takovým opatřením byli schopni pomoci sami,“ vyplývá z hodnocení tolik diskutovaného opatření pro pomoc ekonomikám jednotlivých států.