Potřeba spořit je jedním z nejcharakterističtějších projevů ekonomického chování Čechů. To je jeden ze závěrů, které vyplynuly z kvalitativního výzkumu, který provedla nezávislá výzkumná agentura TNS AISA.

- Stavební spoření pro financování studia pomůže jen bohatším míní senát
- Ideální výše finanční rezervy je až 6 platů
- Češi mohou spořit v průměru 2 až 4 tisíce měsíčně

Přestože zadluženost českých domácností stoupá, ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy se stále drží na relativně nízké úrovni. Poměr půjček a depozit činí v Česku jen 70 % což v praxi znamená, že pokud průměrný Čech dluží
100 000 Kč, tak má zároveň naspořeno přes 140 000 Kč. Zatímco například průměrný Maďar s dluhem 100 000 Kč má naspořeno jen zhruba 52 000 Kč.

Jako produkty, které nejlépe zhodnocují finanční prostředky vnímají klient především penzijní pojištění, stavební spoření (oba se státním příspěvkem), termínované vklady a spořicí účty.

Právě spořicí účet je podle klientů nejatraktivnější - láká především vysokými úroky a snadnou dostupností vkladu. Výzkum přinesl také zajímavé zjištění, že ačkoli je povědomí Čechů o finančních produktech obecně dost mlhavé, tak co se týká spoření, jsou téměř experty.

Výzkum identifikoval čtyři tzv. emocionální benefity, které spoření na spořicím účtu poskytuje:
· Pocit bezpečí - připravenost na neočekávané výdaje.
· Pocit jistoty - zajištění pro případ ztráty zaměstnání apod.
· Pocit sebevědomí - v případě potřeby snadná dosažitelnost úspor.
· Pocit finanční nezávislosti na půjčkách.

Spořicí účet je obecně vnímán, jako nejvhodnější nástroj na ukládání peněz současnosti. Ideální spořící účet by měl podle respondentů nabízet co nejvyšší úrok, jednoduché parametry, služby zdarma a je založen u solidní instituce.