Mladší lidé v produktivním věku již začínají chápat, že se o ně stát nepostará ve stáří. Tedy minimálně tak, jak by si sami přáli po finanční sránce. Co ale lidé těsně před důchodem, nebo dokonce v důchodu? Ti už prostor začít s málem na spoření nemají.

Valná většina pracujících čechů počítá, že v důchodu budou brát alespoň polovinu svého současného platu. Přehnané představy poté vystřítá po odchodu do penze nepříjemná realita.

Měsíční částka státního důchodu nezávisí pouze na výdělcích v produktivním věku, ale i na získané době pojištění. U lidí s vyššími příjmy přitom hraje každý rok pojištění navíc vyšší roli než u lidí s nízkými příjmy. Jak moc?

Při výpočtu starobního důchodu platí, že čím je vyšší příjem v produktivním životě, tím je vyšší státní důchod. Vyšší příjem o tisícikorunu však může ovlivnit výši státního důchodu rozdílně. Podívejme se na praktické příklady.

Strana zelených chce zavést státem garantované zpětné hypotéky pro seniory. Důchodci by mohli odprodat svůj byt státu a pobírat za něj doživotní rentu. Cílem je zlepšit finanční situaci důchodců a zajistit dostupné nájemní bydlení pro mladé. Jde o elegantní řešení pro důchodce a mladé bez háčků?

Vyplácení důchodů v České republice zažije moderní revoluci. Obrovský tendr v hodnotě 300 milionů korun chystá Česká správa sociálního zabezpečení. Přes tento úřad protečou ročně stovky miliard korun a nový systém vyplácení důchodů by měl začít v roce 2020.