Ať se s důchody stane cokoliv, nelze se spoléhat jen na stát. Ti, co tak udělají, se s největší pravděpodobností v důchodu dostanou do nelehké situace a životní standard, na který byli zvyklý, už pro ně bude minulostí.

V posledních letech se v evropských státech, v Americe, ale také v Asii řeší otázky týkající se důchodové politiky. Systémy důchodového zabezpečení jednotlivých států se liší a je v podstatě nemožné určit ten „pravý“, podle kterého bychom mohli všichni fungovat.

Výpočet důchodu je složitou záležitostí. Výši důchodu neovlivňují pouze příjmy. V praxi tak může mít žadatel o důchod, který měl během produktivního života nadprůměrné příjmy, podprůměrný důchod. Jak je to možné? Povídejme se na některé praktické důvody.

Všichni důchodci dostanou letos jednorázový příspěvek ve výši 600 korun, domluvili se už před pondělním jednání vlády předsedové koaličních stran.

Vláda Bohuslava Sobotky dnes na své schůzi měla projednávat pro hodně obyvatel zásadní bod - zvýšení důchodů. Jenže kvůli rozporům mezi ministrem financí Babišem a ministryní práce a sociálních věcí Marksovou se rozhodnutí odkládá.

Každoroční formule výpočtu důchodu se mění. Od roku 2011 se výrazným způsobem měnily jednotlivé parametry, v mnohem větším rozsahu než v minulosti. Jedním z důvodů bylo i posílení prvku zásluhovosti při výpočtu důchodu.