Spolupráce s exekutorem stojí banku 200 korun za případ, kdo to zaplatí?
19. 5. 2011 – 21:05 | Banky | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Polská mBanka (BRE Bank) si nedávno stěžovala u Ústavního soudu v Brně na nezaplacené náklady za součinost exekutorem. BRE Bank, která v Česku provozuje nízkonákladovou mBanku, přitom vyčíslila náklady na součinnost, o kterou ji exekutor požádal, na 200 korun za jeden případ.
Exšéfe české exekutorské komory Juraje Podkonický, který banku požádal o pomoc při vymáhání dluhů, které klienti mBank nadělali a nespláceli, však finančnímu ústavu za součinnost odmítl zaplatit. Poukázal totiž na to, že banka má náklady účtovat svým klientům, kvůli jejichž dluhům musel exekuce zahájit.
Ústavní soud v Brně vyhověl stížnosti polské BRE Bank, která se dostala loni v 18 052 případech do sporu s Podkonickým, jenž jí neproplatil náklady související s poskytnutím čísel kont klientů-dlužníků.
Bance přitom šlo o velké peníze. V ústavní stížnosti uvedla, že vyřizuje v průměru 1 128 000 žádostí o součinnost ročně, přičemž její celkové náklady s agendou jsou přibližně 18 800 000 korun. Každé žádosti o součinnost s exekutory přitom bez výjimky vyhoví.
Precedenční případ proto musel rozhodnout Ústavní soud, který se postavil na stranu finančního ústavu. "Exekutor interpretoval zákon v extrémním rozporu s principy spravedlnosti," napsala v odůvodnění verdiktu předsedkyně senátu Dagmar Lastovecká. "Je nepochybné, že v souvislosti s poskytnutím součinnosti soudnímu exekutorovi banka hotové výdaje vynaložila," dodala. Ústavní soudci zároveň zdůraznili, že banka není exekutorovi povinna poskytovat údaje o svých klientech bezplatně.
Banka ve stížnosti uvedla, že od 30. července 2010 do 29. listopadu 2010 byla v 18052 případech požádána soudním exekutorem o poskytnutí součinnosti. Těmto žádostem vždy vyhověla a požadované informace soudnímu exekutorovi řádně i včas poskytla. U soudního exekutora uplatnila také nárok na náhradu věcných nákladů. Čtyři minuty práce svých vyčleněných zaměstnanců vyčíslila BRE Bank na devět korun, celkové náklady včetně kopírování a poštovného pak podle ní dosáhly dvou set korun na jednu stížnost.
"Soudní exekutor však v každém jednotlivém případě svým usnesením právo na úhradu věcných nákladů bance nepřiznal s odůvodněním, že požadovaná výše věcných nákladů, které stěžovatelka požaduje nahradit, je stanovena na základě vlastního jednostranného rozhodnutí banky a není podrobně specifikováno a doloženo kvalifikovaným výpočtem a částka není stanovena na základě obecně závazného předpisu ani smlouvy," píše v stížnosti banka, které dal nakonec ÚS za pravdu.
Soudci se totiž kromě jiného ztotožnili s názorem banky, podle které není možné, aby soudní exekutor uložil povinnost poskytnout součinnost, aniž by se řádně vypořádal s věcnými náklady s tím spojenými ve formě přiznání práva na jejich náhradu. "Pokud je soukromá banka povinna činit velmi specifické a nákladné úkony, k jejichž potřebě v žádném případě nezavdala příčinu, nebylo by v souladu s principy spravedlnosti, aby byla k jejich provedení nucena vynakládat nemalé prostředky bez nároku na jakoukoli finanční kompenzaci," shrnula Lastovecká.
-Jiří Nováček | MED | NašePeníze.cz
Může se hodit: