Průzkum společnosti Raiffeisen stavební spořitelny ukázal, že spolubydlení holdují především studenti, ale také až 40 procent pracujících do 30 let. Téměř čtvrtina lidí si společné bydlení vybírá, protože nechtějí bydlet sami. Dalším důvodem pro společné bydlení je rozložení nákladů či čas, který ušetří díky pomoci spolubydlících s domácími pracemi. Jednoznačně největší motivací pro bydlení s cizími lidmi je stále touha ušetřit na nájemném.

Spolubydlící si většinou byt pronajímají (téměř 94 procent). Ve vlastním jich bydlí pouze nepatrný zlomek. Občanský zákoník nájemci umožňuje bydlet s kýmkoli chce, aniž by k tomu musel mít souhlas pronajímatele. Musí ovšem pronajímatele o nových členech domácnosti písemně informovat.

Spolubydlící jako nájemníci

Všichni společní nájemníci mají stejná práva i povinnosti. Stačí tedy, aby se pronajímatel dohodl s jedním z nájemců a dohoda se pak vztahuje na všechny spolunájemce. K povinnostem nájemníků patří například zajištění běžnou údržbu a drobné opravy, které jsou od ledna letošního roku definovány v novém nařízení vlády.

Za běžné údržby je podle nařízení nově považováno: „udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při delším užívání bytu.“ Je tedy na nájemci, aby například maloval, opravoval omítky či tapety, čistil podlahy, obklady stěn či odpady.

Na vrub nájemce jdou také pravidelné prohlídky, čištění vodovodních výtoků, baterií, sprchy, ohřívače vody, dřezu, vany, splachovače či kuchyňského vybavení, ale i kamen a kotlů. Pronajímatel může však žádat i další opravy neuvedené v nařízení, výše nákladů ale nesmí překročit tisíc korun na jednu opravu. Nepřiměřených výdajů se nájemce obávat nemusí, maximálně zaplatí 100 korun za metr čtvereční za kalendářní rok.

Spolubydlící opravují i za své

Téměř dvě třetiny respondentů v minulosti opravy či úpravy bydlení na své náklady nedělaly. Někteří nájemníci však provádějí úpravy i nad rámec svých povinností, protože si své bydlení chtějí zvelebit. Investují především do ložnic, kuchyň či koupelen v řádech tisíců korun, ale někdy i deseti tisíců korun.

Do rekonstrukce nájemního bytu je ochotna investovat podle údajů RSTS polovina mladých. Na oplátku za to požadují příspěvek na výdaje od ostatních spolubydlících, případně slevu z nájmu. „Výdaje na zdokonalení bydlení dnes lidé berou jako samozřejmost. V pronájmu žijí často dlouhodobě a řada z nich si na sebe již vydělává,“ vysvětluje Lenka Molnárová, tisková mluvčí RSTS.

Jana Zámečníková | Více na Hypoindex.cz