Drtivá většina dospělých Čechů dříve či později natrvalo opouští společné bydlení s rodiči. V jedné domácnosti s nimi zůstává dlouhodobě pouze každý pátý dospělý Čech. Průměrný věk, ve kterém začínáme bydlet nezávisle na rodičích, je v České republice 23 let. Společné dvougenerační bydlení nejvíce praktikují Rusové (27 %) a Poláci (26 %). Z výsledků průzkumu vyplynulo, že ve věku 24 let žije již 60 % Čechů bez rodičů. Potvrdil se tak dlouhodobý trend dřívější samostatnosti. „Zatímco dnešní padesátníci a šedesátníci začali žít nezávisle v 25 letech, dnešní třicátníci odcházeli z domu ve 23 letech. Mladí, kterým je dnes 18–29 let a bydlí bez rodičů, opustili rodinné hnízdo v průměru dokonce již v 21 letech,“ dodává Tuček. Máme malý stan a chceme větší „Nejčastěji uváděnou velikostí bydlení je v České republice 50 – 75 m². Byt větší než 100 m² tu má pouze čtvrtina obyvatel,“ říká Michal Tuček. „Velikost bydlení v České republice zatím nedosahuje rozměrů typických v západoevropských státech, kde se bydlí v průměru na 80 m². S touto skutečností koresponduje také průměrný počet pokojů v domácnosti. Zatímco evropský průměr činí 3,6 pokoje, u nás je to pouze 2,7 pokoje,“ dodává Michal Tuček.

Bydlení na malém počtu metrů obytné plochy je doménou Ruska, kde téměř polovina dospělých bydlí v prostoru do 50 m². V Maďarsku a Česku je malometrážní bydlení do 50 m² častěji než v ostatních zemích využíváno jako \"startovací bydlení“. S rostoucím věkem roste touha po větším bydlení a současně i jeho dostupnost. Češi častěji žijí v podnájmu Ve všech sledovaných zemích (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Rusko) je dominantním typem bydlení vlastní bydlení. Bydlení v podnájmu je nejrozšířenější v České republice, kde takto žije každý čtvrtý dospělý. V Rusku a Rumunsku je to jen jeden z pěti, v Maďarsku pouze každý desátý a v Polsku dokonce jen 7 % dospělé populace. V současnosti žije více než polovina obyvatel České republiky ve vlastním bydlení. Na vysoký podíl podnájemníků má vliv nefungující trh neboli regulace nájemného. Z čísel každopádně vyplývá, že největší potenciál pro výstavbu nových bytů a domů je tak v České republice. Nejvíce toužíme po změně Touhu po zlepšení standardu bydlení, ať už koupí nového nebo rekonstrukcí stávajícího, je v rámci sledovaných zemí nejvyšší v ČR – změnu v následujících 3 letech plánují dvě třetiny dospělých lidí.

V Maďarsku nebo Rumunsku je to pouze 40 % lidí ve věku 18 až 65 let. Ve všech sledovaných zemích každopádně platí, že touha po zlepšení výrazně klesá s pokročilým věkem. Hlavními motivy pro změnu jsou zlepšení současného bydlení a potřeba bydlet ve vlastním. U Rusů je také velkým motivem potřeba bydlet ve větším a Poláci berou peníze vložené do bydlení jako dobrou investici. Jaké jsou parametry vysněného bydlení? Jaká je představa o novém bydlení? Pokud jde o výběr místa pro nové bydlení, preference se v jednotlivých zemích liší. Zatímco polovina Čechů by chtěla bydlet nejčastěji na okraji města, Rumuni preferují bydlení na venkově a Poláci v centru města. U Rusů je jasně viditelná touha stěhovat se na okraj nebo do centra města. „V ČR a Rumunsku je mezi těmi, kteří zamýšlejí zlepšit své bydlení, zřetelná touha po větším obytném prostoru. Tři čtvrtiny Čechů a dvě třetiny Rumunů by chtěli mít byt větší než 75 m², více než třetina respondentů v obou zemích deklaruje dokonce zájem o obytnou plochu nad 100 m²,“ říká Michal Tuček. --- Foto: sxc.hu ---