Vyšší soudní poplatky by rezortu měly přinést peníze, o které přišel kvůli úsporným opatřením státu. Rozpočet ministerstva bude totiž v roce 2011 v porovnání s letoškem "chudší" o zhruba 3,5 miliardy korun. Nejnižší soudní poplatek, který v současnosti činí 600 korun, by tak nově mohl vyjít na rovnou tisícikorunu. Podražit by přitom měl i základní poplatek, který je nyní stanoven na úrovni čtyř procent z vymáhané částky. Zvýšení se přitom nevyhnou ani paušálně stanovené poplatky, které musí zaplatit například ten, kdo podává návrh na rozvod. Mimo to by mělo ubýt případů, které jsou od poplatků osvobozeny. O možnost domoci se svých práv u soudu by ale neměli být připraveni sociálně slabí, ty by ani po novelizaci zákona příslušný poplatek platit nemuseli.

Ušetřit chce Pospíšil také na tarifech, které stát vyplácí advokátům při obhajobách ex offo, za každý úkon by tak nově dostali o celou pětinu méně než doposud.

Ministr spravedlnosti v pátek představil svůj akční plán reformy justice. Spočívá mimo jiné ve zjednodušení exekucí, zrychlení řízení u Nejvyššího soudu, zrušení přísedících a počítá s novelou insolvenčního zákona, která zavádí placení peněžité částky při podávání návrhu na insolvenci.

<%Anketa196%>

Soudy nesmějí zvýhodňovat bohaté, tvrdí Grospič (KSČM)

Místopředseda KSČM Stanislav Grospič kritizuje návrh na zavedení kaucí a zvyšování soudních poplatků, který představil jako součást reformy justice ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Grospič v pátek prohlásil, že tato opatření zvýhodnila postavení bohatých lidí.

"Právo a vymahatelnost práva nemůže být posilovaná zaváděním majetkových cenzur," tvrdí Grospič s tím, že pro komunisty je nepřijatelné zvyšování soudních poplatků a zavedení kaucí v novele zákona o insolventnosti, které navrhuje ministr spravedlnosti Pospíšil. Tyto návrhy podle něj pouze jednostranně posilují postavení bohatých lidí a porušují tím zásadu rovného postavení před zákonem.

Grospiče navrhuje posílit postavení Nejvyššího soudu a zjednodušení soudní soustavy ze čtyřstupňové na třístupňovou. Stejným způsobem by upravil i hierarchii státního zastupitelství.

Komunisté odmítají také Pospíšilem plánované zjednodušení exekucí. "Odmítáme další posílení pravomocí soukromých exekutorů. Naopak by se měl posílit vliv soudu na výkon exekucí. Podstatné jsou otázky jistoty, rychlosti a předvídatelnosti soudních rozhodnutí. Občan nemůže být odkazován na nestátní, soukromé instituce, jako je například exekutorská komora," upozornil Grospič.

Dnes oznámená reforma justice Jiřího Pospíšila je, jak ostatně uvedl i pan ministr Pospíšil, jen obecně formulovaným „akčním plánem“, nikoliv skutečnou reformou. Ve velké míře jde o kroky směřující hlavně k úsporám a nikoliv ke zlepšení situace v justici. Skutečné reformní kroky by ovšem vyžadovaly finanční zdroje, které nelze od současné „škrtací“ vlády očekávat. Z reformy justice tak po dobu jejího mandátu nebude nic.

Pospíšilovy reformy považuje za problematické také stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier ml. (ČSSD). Ten kritizuje především předání exekuční agendy ze soudů na soudní exekutory. Exekutoři jsou podle něj zaujati odměnou na provedení exekuce. Naopak právě soudy mohou nezaujatě a objektivně případy posoudit.

Dienstbier v navrhovaných reformách postrádá vytvoření justičních minitýmů. "V praxi to znamená, že každý soudce by měl k dispozici tým, který by zajišťoval veškerou administrativu související se soudním rozhodováním. Soudce by tak mohl veškerý svůj čas věnovat svému hlavnímu poslání, rozhodování právních kauz," uvádí Dienstbier.

Riskantní je podle podle něj i zvýšení soudních poplatků, které podle něj ohrozí dostupnost práva na právní pomoc a práva na soudní ochranu.

"Je velká škoda, že ministr Pospíšil na reformu justice vědomě rezignoval. Naše země si ji zcela jistě zaslouží," uzavírá Dienstbier.

-Mediafax