Zvýšení soudních poplatků vláda schválila na svém středečním jednání.

"Cílem novely zákona o soudních poplatcích je zejména přizpůsobení výše soudních poplatků cenové a mzdové hladině a současně koncepční přehodnocení některých položek sazebníku. Sazby soudních poplatků se naposledy upravovaly v roce 2000, vzhledem k růstu průměrné hrubé měsíční mzdy tak poplatky ve své stávající výši dostatečně neplní svoji regulační a preventivní funkci a nebrání podávání šikanózních návrhů. Následkem toho je neustálý nárůst počtu souzených případů," uvádí se v předkládací zprávě.

Inflace, která podle údajů ministerstva financí od poslední úpravy soudních poplatků před jedenácti lety dosáhla výše 23,9 procenta, si navíc vyžádala také vyšší náklady na zabezpečení provozu na soudech. Více peněz tak "spolkne" například poštovné či energie.

Vyšší poplatky by navíc podle představ rezortu mohly lidi přimět k tomu, aby při řešení svých sporů častěji usilovali o uzavření smíru. Pokud se jim to totiž podaří ještě před tím, než ve věci rozhodne soud, většina z částky, kterou uhradili na soudních poplatcích - přesněji 80 procent - se jim vrátí. "Možnost vrácení části soudního poplatku po smírném uzavření věci představuje motivační faktor, který v konečném důsledku může podstatně přispět k odbřemenění soudní agendy," píší autoři návrhu ve zprávě.

Rezort v návrhu současně významně seškrtal rozsáhlý výčet výjimek, při jejichž uplatnění povinnost uhradit soudní poplatek odpadá. "Zákon byl podroben důkladné revizi a byla identifikována řízení, jejichž osvobození není důvodné nebo vhodné. Důsledkem těchto změn by mělo být omezení nadužívání některých druhů podání," zdůvodňuje se ve zprávě.

Soudní poplatek by nově naopak nemusely platit oběti domácího násilí, které žádají soud o to, aby násilníka, se kterým jsou nuceny sdílet střechu nad hlavou, vykázal z domu.

-Veronika Žižlavská | MED | NP