"Pokud se zaplní panely 100 tisíc hektarů, získáme 40 až 100 TWh/rok. Prostoru pro panely je mnoho, volné střechy domů představují plochu o desítkách tisíc hektarů, a pokud bychom přičetli i obvodové stěny domů, dostaneme se na stovky tisíc hektarů," řekl Voříšek. K tomu je podle něj možnost dát navíc panely na mimoměstské silnice a na parkoviště, což je prý potenciál dalších statisíc hektarů.

"Ceny panelů se nyní velmi snižují, domácnosti si je více začínají kupovat, a pokud bude tento trend pokračovat, do roku 2020 můžeme očekávat připojení o výkonu několika dalších Temelínů, protože pro koncového uživatele bude výhodné je instalovat," dodal odborník.

O problémech solární energie se zmínil i Jaroslav Kadrnožka, profesor z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně (FSI VUT). Poznamenal, že pokud nebude solární energie dostatečně regulována, tak při připojení větších objemů této elektřiny se budou muset odpojovat jiné, levnější formy, například elektřina z jaderných zdrojů. "Měly by se zvýšit tržby za elektrickou energii," pokračoval Kadrnožka.

Dlouhodobější výhledy do budoucna se zatím podle profesora neukazují jako příliš přesné a proto by měli být odborníci ve výpočtech opatrnější. "Kjótský protokol zavázal země, aby snižovaly emise, a ty stále rostou." Profesor také poznamenal, že i další konference o změnách životního prostředí také příliš životní prostředí neovlivnily. Pokud nezmění lidstvo své návyky, vidí Kadrnožka vážné problémy ve vzrůstajících emisích oxidu uhličitého.

-Jan Drahorád | MED