Hlavním tahounem růstu příjmů o 6,1 procenta byly daně, a to jak u fyzických, tak právnických osob. Pro zaměstnance znamená největší porci příjmů z daně z příjmů fyzických osob růst mezd a platů, ale také nové daňové změny, které vstoupily v platnost počátkem roku 2024. Šlo například o snížení hranice pro druhou sazbu daně, což někteří zaměstnavatelé s oblibou označují za „nepříjemné překvapení“. Ani daň z příjmů právnických osob nezůstala pozadu: březnové inkaso podpořila splatnost první čtvrtletní zálohy a vyrovnání daně pro daňové poplatníky s přiznáním podaným do 2. dubna.

Ministr financí nešetří optimismem: „Meziroční pokles deficitu za první čtvrtletí je důkazem, že vláda jde správným směrem. Díky přijatým konsolidačním opatřením můžeme odvrátit hrozbu neřízeného zadlužování a peníze daňových poplatníků lépe chránit.“ Zároveň ovšem přiznává, že rozpočet v letošním roce musí počítat s rostoucími výdaji na obranu. Vláda se navzdory tomu nechystá šetřit na klíčových projektech – ať už jde o vzdělávání, nebo o financování sociálních dávek.

Největší část státních výdajů opět tvoří důchody, které nabobtnaly kvůli pravidelné valorizaci. Tu posílil i vliv zpřísněných pravidel pro předčasné odchody do důchodu. Dále rostl příspěvek na péči, což souvisí s navýšením částek od loňského července, a oproti minulému roku se zvedl i příspěvek na bydlení. Celkově se výdaje za první kvartál zvedly o 13,6 miliardy, především vinou navýšených běžných výdajů na vzdělávání a správu státního dluhu.

Podle opozice však za současnými čísly stojí primárně rostoucí ekonomika, nikoli razantní omezení státních výdajů. Ekonomové varují, že další měsíce mohou přinést výkyvy ve výběru daní i nepříjemnou inflaci. Stanjura přesto tvrdí, že vláda drží situaci pevně v rukou a chystá se představit nová opatření.

I když ministerstvo financí vyzdvihuje úspěchy konsolidace, není pochyb, že skeptické hlasy z opozičních lavic budou stále sílit. Ve hře je tak otázka, zda se skutečně podaří zamezit nekontrolovanému zadlužování, anebo zda nás na konci roku čeká další překvapení. Prozatím zůstává jasné, že 91,2 miliardy deficitu je sice menší malér než loni, ale o žádnou pohádku s happy endem rozhodně nejde.